Tršická
chmelařská oblast
V minulých stoletích se pěstoval chmel na
Moravě velmi roztroušeně. Až v roce 1861 a v následujících
letech byly vysázeny první chmelnice v Tršicích a jejich
bezprostředním okolí. Tršice se tak staly centrem chmelařské
oblasti, která dostala později oficiální název - chmelařská
oblast Tršicko. Od roku 1950, kdy bylo na Tršicku necelých 60 ha
chmelnic, dochází k postupnému rozšiřování ploch chmele. V roce
1957 byla celková plocha chmelnic na Tršicku 289 ha, v roce 1976
- 564 ha, v roce 1980 – 675 ha, v roce 1987 již 1.109 ha a v
roce 1990 byla plocha plodných chmelnic 1.134 ha. Po roce 1989
došlo opět k poklesu ploch až na 511 ha v roce 1998. V současné
době se chmel pěstuje na výměře 702 ha.
Tršická chmelařská oblast má většinu půd čtvrtohorního původu,
částečně i půdy třetihorní. Převládají hnědozemě a mírně
podzolované půdy. Vyskytují se zde hluboké hlinité půdy středně
těžké, s dobrým fyzikálním stavem a půdy těžší jílovitohlinité,
převážně hnědozemního a částečně černozemního typu. Velký význam
pro úspěšné pěstování chmele mají klimatické podmínky.
Dlouholetý teplotní průměr za vegetační měsíce duben - srpen je
v Tršicích 15,30C. Dlouhodobý průměr dešťových srážek
za vegetační období je v Tršicích 342 mm.
Nadmořská výška výrobních obcí Tršické chmelařské oblasti.
Okres
Přerov |
|
|
|
Buk |
250 m |
Osek nad
Bečvou |
225 m |
Čekyně |
266 m |
Penčice |
257 m |
Dolní
Újezd |
285 m |
Penčičky |
245 m |
Čechy |
226 m |
Prosenice |
220 m |
Domaželice |
230 m |
Radvanice |
268 m |
Kokory |
250 m |
Sobíšky |
300 m |
Lazníčky |
310 m |
Tupec |
276 m |
Lazníky |
290 m |
Veselíčko
u Lipníka |
276 m |
Lipník
nad Bečvou |
233 m |
Želatovice |
266 m |
Nelešice |
248 m |
Žeravice |
233 m |
|
|
|
|
Okres
Olomouc |
|
|
|
Bystročice |
212 m |
Přáslavice |
310 m |
Žerůvky |
215 m |
Senice na
Hané |
238 m |
Čechovice |
244 m |
Suchonice |
301 m |
Doloplazy |
298 m |
Tršice |
271 m |
Hněvotín |
244 m |
Velká
Bystřice |
247 m |
Lipňany |
271 m |
Velký
Týnec |
224 m |
|