Ochrana chmele - Aktuality - Archív (31. 12. 2008)

 

Výskyt škodlivých organismů ve chmelu
a Ochrana chmele
v České Republice v  roce 2008

Ing. Josef Vostřel, CSc., Chmelařský institut, s.r.o., Žatec

             Rovněž jako v předchozích letech, předcházely i letošní sezóně obvyklé akce vedoucí ke kompilaci aktualizované Metodiky ochrany chmele a podání informací chmelařské veřejnosti ať již formou seminářů, tak i později elektronickou poštou. Na subkomisi ochrany chmele, která byla svolána na 13.02. 2008 byla diskutována především aktuální doplnění nové metodiky. Interpretovány zde byly rovněž výsledky laboratorních testů a polních pokusů prováděných v předchozím období. Pozornost byla věnována rovněž problematice ochrany chmele proti minoritním škůdcům, především lalokonosci libečkovému a náhradě carbofuranu, carbosul-fanu a fipronilu dostatečně účinným insekticidem na imaginální stádia tohoto škůdce.

            O hlavních zásadách ochrany chmele proti chorobám a škůdcům, včetně dat týkajících se biologické účinnosti stávajících insekticidů a akaricidů na rezistentní populace mšice a svilušky chmelové v laboratorních testech i polních pokusech byla část chmelařské veřejnosti informována již na Chmelařském kongresu v Praze dne 12.02. 2008 v rámci přednáškového bloku pracovníků Chmelařského institutu. Tradiční seminář pořádaný ve spolupráci s firmami Bayer s.r.o., Praha, Sumi Agro Czech s.r.o., Praha a NeraAgro spol. s.r.o.v aule CHI v Žatci proběhl dne 03.03. 2008. Zde byla podána detailnější informace se zaměřením na aktuální Metodiku ochrany chmele pro tento rok. Obdobný seminář zaměřený na problematiku ochrany chmele pro moravské chmelaře se tentokrát konal již 20.02. 2008 ve Staměřicích na Tršicku.

Na konci druhé dekády března (19.03. 2008) v Žatci proběhl seminář pořádaný firmou Syngenta Czech s.r.o., Praha zaměřený především na nový systemický fungicid registrovaný pro ochranu chmele proti peronospoře chmelové, Ridomil Gold Combi Pepite, který je kombinací folpetu a metalaxylu M a na novou formulaci aficidu pymetrozinu, Chess 50 WG jako náhrady za dosud používaný Chess 25 WP (pymetrozine) používaný v ochraně chmele proti rezistentní mšici chmelové. O zásadách používání chemických přípravků firmy Syngenta v sousedním Německu informoval dr. Maier-Runge, který je zodpovědný mj. za registraci přípravků ve chmelu pro oblast střední Evropy.

V souvislosti s hledáním náhrady za herbicid Reglone (diquate) a možnosti použití herbicidů při pěstování chmele v nízkých konstrukcích za účelem odstraňování přebytečných výhonů v době po zavedení chmele proběhlo se zástupci Unie obchodníků a zpracovatelů chmele ČR a firmy FN Agro jednání o možnosti registrace herbicidů carfentrazon-ethyl a cinidon-ethyl.

Na počátku měsíce května (05.-06.05. 2008) se konalo v bavorském Wolnzachu Mezinárodní chmelařské sympozium pořádané federálním ministerstvem SRN, nazvané: „Pěstování chmele v roce 2020.“ Za ČR zde prezentoval perspektivy ochrany chmele Ing. Josef Vostřel, CSc., jehož vystoupení doplnil ing. Ivan Filkuka ze SRS Brno s představením návrhu nové evropské legislativy týkající se přípravků na ochranu chmele a současného stavu jejího projednávání v rámci referátu „Ochrana chmele proti škůdcům a chorobám v roce 2020.“ Rovněž zde byla tlumočena nutnost podpory návrhu Komise EU ve vztahu k návrhu Parlamentu, který požaduje drastické snížení spektra registrovaných přípravků ochrany rostlin v souvislosti se změnou směrnice 91/414/EEC. Nakonec byla zdůrazněna nutnost vzájemného uznávání registrací v rámci EU, včetně uznávání registračních pokusů při národních registracích, tak jak bylo původně navrženo ředitelem bavorského výzkumného ústavu (Institut für Pflanzenbau und Pflanzenzüchtung, Hopfenforschungzentrum) se sídlem v Hüllu u Wolnzachu, dr. Engelhardem na zasedání vědecké komise I.H.G.C. v červnu 2007 v německém Tettnangu. Ke snahám o harmoniozaci legislativy a zejména importních tolerancí používaných pesticidů mezi USA a EU mluvila též dr. Ann George z U.S. Hop Industry Plant Protection Comittee se sídle v Yakimě ve státě Washington, tj. centra pěstování chmele v USA.

Pomocí elektronické pošty a na www.chizatec.cz byly průběžně podávány aktuální informace o zdravotním stavu chmele včetně metodických doporučení týkajících se ochranných opatření proti škodlivým organismům. V další části příspěvku bude již zaměřena pozornost na konkrétní choroby a škůdce.

 

  1. Mšice chmelová (Phorodon humuli Schrank)

             V roce 2008 byly první křídlaté mšice (migrantes alatae) pozorovány na chmelu od počátku druhé dekády května. Ve srovnání s rokem 2007 byl tudíž přelet P.humuli z primárních hostitelských rostlin rodu Prunus cca o 7-10 dnů pozdější. Nicméně, ve srovnání s dlouhodobým průměrem byl o 10-14 dnů časnější.

            Mírná zima vytvářela optimální podmínky pro přezimování škůdců včetně mšic, které se na mnoha druzích rostlin v letošním jaru objevily v nebývalé míře. Intenzitu přeletu v tomto roce lze vesměs označit jako silnou až velmi silnou. Pouhým pohledem na vrchní patra chmelových rostlin jste se mohli přesvědčit o síle migrace. Byla-li nejhořejší listová patra obalena okřídlenými mšicemi, takže byla černá, byla intenzita migrace silná - velmi silná. Na konci první červnové dekády byl již přelet mšic z peckovin na chmel mnohem slabší. Nicméně, pro mšici chmelovou je typický přelet v jednotlivých letových vlnách, takže nebylo možné vyloučit další migraci mšic v průběhu června či dokonce v červenci, jehož intenzita by však již byla podstatně slabší.

Intenzitě přeletu zpravidla odpovídá i vývoj virginogenní generace. Při silném přeletu se počet mšic na list v horních 4-5 patrech ve třetí květnové dekádě pohyboval již řádově na úrovni několika stovek jedinců. Nicméně, intenzita přeletu se opět lišila v rámci jednotlivých lokalit a jednotlivých chmelnic, kdy zpravidla okrajové řady byly napadeny mnohem silněji. Tudíž bylo třeba přistupovat diferencovaně i k realizaci ochranného zásahu. Na chmelnicích se silným a velmi silným výskytem bylo již v této době doporučeno provést ošetření. K tomuto účelu byl použit buď carbosulfan (Marshal 25 EC v 0,2% konc.) nebo lambda-cyhalotrhin (Karate se Zeon technologií 5 CS v 0,04% konc.). Z důvodu rezistence lokálních kmenů mšice chmelové byla biologická účinnost těchto přípravků značně variabilní a mortalita mšic po jejich aplikaci tak kolísala od 50 do téměř 100%. Nižší účinnost byla nesporně též do jisté míry ovlivněna stále trvající silnou migrací v době po ošetření chmele.

K regulaci mšice významně přispívali i její přirození nepřátelé, především pak afidofágní slunéčka. Často bylo též na listech s přemnoženou mšicí možno pozorovat entomofágní houbu Verticillium lecanii, která se tak rovněž podílela na redukci populační hustoty mšice chmelové.

Na těch chmelnicích, kde účinnost výše uvedených přípravků byla nedostatečná a na chmelnicích dosud proti mšici chmelové neošetřených bylo vhodné na přelomu první a druhé červnové dekády provést ošetření přípravkem pymetrozine (Chess 50 WG v dávce 0,8 kg/ha) a to z důvodu pomalejší iniciální účinnosti a stále trvajícího dlouživého růstu, který je nutný pro dokonalé rozvedení účinné látky ve vodivých pletivech chmelových rostlin. Přípravek je mísitelný s fungicidy používanými v ochraně chmele proti peronospoře chmelové (Ortiva a Ridomil Gold Combi Pepite)

V případě aplikace nitromethylenů, ať již imidaclopridu (Confidor 70 WG, Kohinor 70 WG či Warrant 700 WG) nebo acetamipridu (Mospilan 20 SP) bylo vhodné provést aplikaci zhruba o týden později, tj. od poloviny měsíce června v závislosti na aktuální populační denzitě mšice chmelové. Rovněž tyto aficidy jsou mísitelné s fungicidy a doporučuje se jejich kombinace s přípravkem Aliette Bordeaux. V případě aplikace acetamipridu (Mospilan 20 SP) bylo nutné z důvodu importních omezení ve vztahu k zemi vývozu chmele konzultovat celou záležitost s příslušnou odběratelskou firmou.

Časný a poměrně krátký, i když často silný až velmi silný přelet mšice chmelové z primárních hostitelských rostlin rodu Prunus na chmel byl z hlediska ochrany chmele proti tomuto škůdci příznivý, jelikož se na většině chmelnic podařilo mšici vyhubit ještě v době, kdy se chmel nacházel ve vegetativním stádiu, tj. před počátkem tvorby generativních orgánů. V té době též končil přelet migrantes alatae, takže prakticky od třetí červnové dekády byla mšice na většině chmelnic eradikována.

V průběhu třetí červnové dekády mělo být již dle metodického doporučení z 10.06. 2008 dokončeno ošetření. Na mnoha chmelnicích tomuto zásahu předcházelo ošetření prováděné již na přelomu května a června v důsledku časného a velmi silného přeletu okřídlených mšic z peckovin na chmel. Jelikož na přelomu června a července jsme již nezaznamenali na chmelových rostlinách okřídlené mšice a vzhledem k tomu, že pátá migrační vlna skončila, dal se očekávat již pouze zcela sporadický přelet a to na lokalitách s peckovinami rodu Prunus, nacházejících se v zastíněných polohách. Tzn., že na těch chmelnicích, kde se podařilo mšici eradikovat, nebyly již na počátku července v této sezóně předpokládány problémy s jejím přemnožením.

Nicméně, na chmelnicích, kde mšice stále přežívala, ať již z důvodů rezistence lokálních populací či nesprávného ošetření, bylo nutné provést v nejbližší době následné ošetření. Pro tento zásah bylo možné použít všechny přípravky na bázi imidaclopridu (Confidor 70 WG, Kohinor 70 WG, Warrant 700 WG), kde ochranná lhůta činí 42 dnů, stejně jako pymetrozine (Chess 50 WG) s OL 14 dnů. Při aplikaci těchto systemických přípravků si bylo třeba uvědomit, že jejich systémový účinek již byl, díky pokročilému vývojovému stádiu chmele, méně razantní, což platí především pro Chess 50 WG, tj. přípravek s pomalejší iniciální účinností, jehož dostupnost u distributorů v letošním roce nebyla zcela dostatečná. Omezenou kontaktní účinnost vzhledem k tomu, že již chmel přecházel do generativního stádia, se dalo očekávat rovněž u Mospilanu 20 SP (acetamiprid) a Marshalu 25 EC (carbosulfan), jejichž eventuální aplikaci jsme doporučovali, jak již bylo výše uvedeno, vzhledem k importním omezením diskutovat s příslušnými obchodníky s chmelem. V úvahu přicházela rovněž aplikace přípravku Karate se Zeon technologií 5 CS (lambda-cyhalothrin), který na některých lokalitách prokázal proti mšici chmelové rovněž poměrně vysokou aficidní účinnost. Jeho použití však nebylo vhodné na chmelnicích s přežívající mšicí, kde byla v době realizace ochranného zásahu vysoká populační hustota afidofágních predátorů, především slunéček (vajíček, larev i dospělců) a pestřenek (larev a dospělců). V případě pestřenek (čel. Syrphidae) jsou mšicožravé jejich larvy. Přítomnost dospělých pestřenek (drobných „vosiček“) signalizuje přežívající mšici a je tudíž neomylným indikátorem její přítomnosti. Na rozdíl od předchozích let typických poměrně nízkou abundancí těchto predátorů, byl jejich výskyt, především v době kulminace populační hustoty mšice chmelové, poměrně vysoký. Vedle afidofágních slunéček z čel. Coccinellidae patřily tak pestřenky k nejvýznamnějším přirozeným nepřátelům mšice chmelové v roce 2008.

 

  1. Sviluška chmelová (Tetranychus urticae Koch)

Zatímco na počátku května byla sviluška na chmelu pozorována pouze ojediněle a překročení prahu škodlivosti (5 svilušek/list) nebylo zaznamenáno, na počátku června již byla situace zcela odlišná. Vysoké teploty v posledních několika týdnech se staly příčinou škodlivého výskytu svilušky na mnoha chmelnicích. Tam, kde byly patrné příznaky po sání svilušek (typické žluté krupičkovité skvrny), bylo tudíž doporučeno neprodleně provést ochranný zásah již v této době. Vzhledem k datu bylo možno pro tento účel využít především hexythiazox (Nissorun 10 WP). Tento přípravek se aplikuje v 0,05% konc. a dávce aplikační tekutiny 2000/l ha, tzn. 1,0 l přípravku na hektar. Nicméně, na chmelnicích se slabším habitem chmelových rostlin bylo možné dávku snížit na 1.500 l/ha. Při dodržení 0,05% aplikační konc., byla v tomto případě hektarová dávka 0,75 l přípravku/ha (úspora 0,25 l/ha). Možné bylo aplikovat též fenpyroximate(Ortus 5 SP). Rovněž u tohoto akaricidu bylo nutné provést aplikaci včas při výskytu prvních příznaků po sání svilušek. Přípravek se aplikuje v 0,125% konc. v dávce aplikační tekutiny 2.000 l/ha, tj. v dávce 2,5 l přípravku/ha. I zde bylo možné u chmelnic se slabším habitem chmelových rostlin snížit objem aplikační tekutiny na 1.500 l/ha. V tomto případě při dodržení 0,125% konc. vychází hektarová dávka přípravku na necelé 2 l (1,875 l/ha) a úspora tak činí 0,625 l/ha. Všeobecně lze konstatovat, že v případě insekticidů a akaricidů platí zásada dodržovat registrovanou metodicky doporučovanou koncentraci přípravku (tzn. 0,05% u Nissorunu 10 WP a 0,125% u Ortusu 5 SP).

Akaricid Ortus 5 SP je rovněž vhodný pro systém integrované ochrany chmele, jelikož šetří necílové organismy včetně predátorů (viz Metodika ochrany chmele 2008, Tab. 5 „“Stanovení vedlejšího účinku vybraných pesticidů na dospělce slunéčka sedmitečného /Coccinella septempunctata L./na str. 23). I zde je třeba si uvědomit pomalejší iniciální účinnost, která graduje 10-14 dnů po ošetření. Jak Ortus 5 SP, tak i Nissorun 10 WP jsou bez problémů použitelné na chmel určený pro export do zahraničí (viz Metodika ochrany chmele 2008, Tab. 3, „Limity reziduí MRL“ na s. 21).

Teplé počasí, které panovalo ve třetí dekádě června a na počátku července bylo optimální pro vývoj svilušky chmelové, jejíž populační hustota, především ve slabších porostech, rychle narůstala. Z tohoto důvodu bylo nezbytné provádět pravidelné kontroly výskytu tohoto škůdce ve chmelnicích. Pro tento účel bylo doporučeno odebrat na každé chmelnici úhlopříčně alespoň 30 révových listů a pod binokulárem (pokud byl k dispozici) nebo alespoň pod lupou vyhodnotit počet jedinců. V tom případě, že byla zjištěna pohyblivá stádia svilušek v průměrném počtu převyšujícím hodnotu výše uvedeného prahu hospodářské škodlivosti, bylo nutné provést ochranné ošetření. Orientovat se bylo možno zpočátku podle sviluškových skvrn vyskytujících se na líci spodních révových listů. Tyto symptomy lze od fyziologického poškození rozlišit v této fázi podle typických drobných žlutých krupiček, které jsou neklamným příznakem po sání svilušek. Až později při silnějším výskytu jsou žluté skvrny slité. Ani tato orientace není však zcela přesná, protože listy obsahující příznaky poškození sviluškou nemusí vždy obsahovat svilušky samotné, jelikož ty mohou býti vyhubeny akarofágními predátory.

K ošetření chmelnic proti svilušce bylo v průběhu července nejvhodnější použít přípravek Ortus 5 SP v 0,125% konc. v dávce aplikační tekutiny 2.000 - 2.500 l/ha. Aplikace byla prováděna dle aktuálního výskytu škůdce. I po ošetření bylo doporučeno provádět průběžně kontroly přežívajících svilušek a tím i vyhodnocovat biologickou účinnosti fenpyroximatu. Při těchto kontrolách bylo nutné si uvědomit, že se sice jedná o stále vysoce účinný akaricid, nicméně s pomalejší iniciální účinností, přičemž maximum by mělo býti dosaženo až 7-10 dnů po aplikaci. Při silnějším výskytu svilušky chmelové bylo vhodné přikročit již k ošetření přípravkem Omite 30 W (propargite). Vzhledem k tomu, že chmel přecházel na přelomu června a července do generativního stádia, nedoporučovalo se již vzhledem k OL aplikovat hexythiazox (Nissorun 10 WP). Jak je uvedeno v Metodice ochrany chmele, nedoporučuje se všeobecně vzhledem k možné fytotoxicitě mísit akaricidy s jinými pesticidy či listovými hnojivy. Zde je třeba si uvědomit, že fytotoxické poškození chmelových rostlin se nemusí objevit pokaždé, nýbrž pouze za určitých specifických povětrnostních a mikroklimatických podmínek a s tím souvisejícím aktuálním fyziologickým stavem rostlin. Všeobecně jsou k popálení citlivější slabší porosty. I když poslední červencový týden byl velmi teplý s maximálními teplotami převyšujícími hodnotu 30 ° C, postupný pokles teplot v průběhu měsíce srpna doprovázený v prvních dvou dekádách tohoto měsíce poměrně častými přeháňkami vývoj svilušky poněkud zpomalil. Nicméně, v této době se na mnoha chmelnicích nacházela sviluška již v celém vertikálním profilu rostlin. Jelikož velká část populace přezimuje nejen na plevelech nacházejících se ve chmelnici a v jejich okolí, ale též v puklinách chmelnicových sloupů, je často typický její ohniskový výskyt, který se díky následnému šíření může později stát prakticky plošným.

Na později sklízených chmelnicích, kde byla sviluška zjištěna v nízké populační hustotě (do 5 pohyblivých stádií na list) bylo možné ještě na počátku srpna použít přípravek Ortus 5 SP (fenpyroximate), u něhož OL činí 21 dnů. Na chmelnicích se silnějším výskytem svilušky bylo vhodné již přikročit k ošetření přípravkem Omite 30 W (propargite), což v té době platilo i pro dříve sklízené chmelnice se slabším výskytem škůdce. Dávka aplikační tekutiny v první polovině měsíce srpna by se měla dle aktuálního habitu chmelových rostlin pohybovat v rozmezí 2.500 - 3.500 l/ha. Na několika chmelnicích byl použit akaricid Vertimec 1,8 EC (abamectin), který je znám svou vysokou účinností a vedlejším účinkem na mšici chmelovou. Právě pro tuto vlastnost je poměrně často využíván v ochraně chmele v sousedním Německu, kde se aplikuje v kombinaci s imidaclopridem (Confidor 70 WG). Jeho širšímu použití v ČR však brání vysoká pořizovací cena.

 

  1. Minoritní škůdci   

            Jak již bylo informováno na chmelařských seminářích zaměřených na ochranu chmele, byly v letošním roce v souvislosti s restrikcí povolených přípravků v rámci EU a následně i v ČR aktuální omezení týkající se přípravků registrovaných v ochraně chmele. Nejvíce se tato problematika dotýká lalokonosce libečkového (Otiorhynchus ligustici L.). Přípravky Furadan 350 F, Furadan 5 G a Furadan 10 G (carbofuran) bylo možno použít pouze do spotřebování zásob. Platnost povoleného rozšíření skončila již 26.09. 2007, uvádění na trh bylo ukončeno 13.12. 2007 a jejich používání se ukončuje dnem 13.12. 2008. V případě carbosulfanu (Marshal 25 EC) skončila platnost povoleného rozšíření 14.11.2007 a jeho používání se ukončuje rovněž dnem 13.12. 2008. Přípravek Regent 800 WG (fipronil) je použitelný pouze do roku 2009. V současné době se tudíž hledá adekvátní alternativa. Doporučené dávky těchto přípravků jsou uvedeny v Metodice ochrany chmele pro rok 2008 na s. 9. I když výskyt lalokonosce libečkového na většině chmelnic není silný, přesto se tento škůdce stále ve slabé až střední populační hustotě na mnoha chmelnicích vyskytuje. Ošetření bylo vhodné provést na těch chmelnicích, kde byl překročen práh hospodářské škodlivosti (10 lalokonosců na 100 rostlin). Vzhledem k výše uvedené všeobecně nižší populační hustotě lalokonosce libečkového, se uvažuje o přehodnocení stávajícího prahu škodlivosti, který byl stanoven ještě v těch dobách, kdy průměrná populační denzita tohoto škůdce bývala několikanásobně vyšší ve srovnání se současným stavem. Inovovaný práh škodlivosti by měl býti snížen i vzhledem ke omezenému spektru použitelných insekticidů a jeho hodnota by se měla pohybovat v dimenzích 3-5 brouků na 100 rostlin.

            Po dohodě se zástupci firmy Syngenta byl jako možná náhrada za stávající insekticidy (carbofuran, carbosulfan a fipronil) v jarním období letošního roku odzkoušen v paralelním maloparcelkovém pokusu insekticidní přípravek thiamethoxam, který je v ČR registrován pod obchodním názvem Actara 25 WG (ve vodě dispergovatelný granulát) v ochraně brambor a rajčat proti mšicím a mandelince bramborové. Jedná se o širokospektrální insekticid, jehož systemický účinek poskytuje rychlou a dlouhotrvající eliminaci savých a požerových škůdců. V rostlinách se šíří kořeny, listy i stonky. U zasaženého hmyzu je narušena činnost nicotin-acetyl-choline receptoru v nervovém systému. Jeho biologická účinnost na imaginální stádia lalokonosce libečkového je zhruba na úrovni carbosulfanu a dosahuje hodnot 90-100%. V případě dřepčíka chmelového jej lze hodnotit jako totální eradikant. Jedná se tudíž o adekvátní náhradu výše uvedených insekticidů, která by tak mohla zaplnit vzniklou mezeru po těchto přípravcích. Vzhledem k jeho širokospektrálnímu účinku lze předpokládat i jeho vysokou účinnost na housenky šedavky luční (Hydraecia micacea Esp.), kde by měl rovněž nahradit dosud doporučovaný carbosulfan.

Aplikací Regentu 800 WG a Marshalu 25 EC byla hubena rovněž jarní generaci dřepčíka chmelového (Psylliodes attenuata Koch). Pokud se však proti lalokonosci ani housenkám šedavky na dané chmelnici neošetřovalo, bylo nutné provést ošetření přípravkem Karate se Zeon technologií 5 CS v 0,05% konc. či Marshalem 25 EC ve stejné koncentraci jako proti lalokonosci libečkovému. Oba tyto přípravky jsou rovněž vhodné pro hubení klopušek, kde se jako práh škodlivosti uvádí hodnota 10% poškozených vegetačních vrcholů. Toto poškození je patrné v době po zavádění výhonů. Práh škodlivosti v případě dřepčíka činí 10% poškozené listové čepele.

Dřepčík chmelový byl na chmelu pozorován, stejně jako lalokonosec libečkový, díky oteplení ve větší míře ve třetí dubnové dekádě. Opět se objevil ve vyšší populační hustotě, čímž byla potvrzena jeho všeobecně se zvyšující škodlivost a skutečnost, že s tímto škůdcem budeme muset v budoucnu stále více počítat. Velmi silná byla jeho letní generace, což potvrzuje i skutečnost, že proti němu bylo v této době lokálně prováděno na některých chmelnicích neobvyklé letní ošetření. Pro tento účel byl použit metodicky doporučovaný Karate Zeon 5 CS (lambda-cyhalothrin). Podobný trend se vzrůstající populační hustotou a hospodářskou škodlivostí dřepčíka chmelového byl zaznamenán rovněž v sousedním Německu a bezpochyby je důsledkem globálního oteplování. Zatímco letní generace ještě nedávno škodila pouze žírem na listech a nebylo tak nutné proti ní chemicky zasahovat, v posledních letech se situace mění a jsou pozorovány rovněž požery těchto brouků na chmelových hlávkách. Z tohoto důvodu se musíme připravit na to, že na chmelnicích s vyšším výskytem letní generace dřepčíka chmelového bude nutné v příštích letech již běžně provádět ochranný zásah.

V jarním období byla ochrana chmele proti dřepčíku chmelovému opět často spojována s ochranou proti lalokonosci libečkovému, u něhož byl zaznamenán hromadný výlez většinou na konci dubna. Provedení ochranného zásahu bylo poněkud komplikováno poměrně častými přeháňkami panujícími ve druhé polovině dubna a na počátku května.

V případě nepřítomnosti lalokonosce libečkového bylo pro individuální ošetření proti dřepčíku chmelovému v jarním období doporučováno provést dle metodiky ochrany chmele aplikaci lambda-cyhalothrinu, (Karate Zeon 5 CS). Ochranný zásah proti jarní generaci dřepčíka chmelového je vhodné provést při signalizaci středního výskytu, tj. při zjištění 5-10,0% napadení listové plochy.

Zvýšený výskyt šedavky luční byl již v minulém roce zjištěn na některých lokalitách na Rakovnicku a na Žatecku. V ochraně chmele proti ní je jednoznačně preferována preventivní ochrana, tj. vyhubení pýru, coby živné rostliny prvního larválního instaru, na který samice kladou vajíčka. Eradikací pýru se tak přeruší vývojový cyklus škůdce. Pro tento účel se doporučuje aplikovat po sklizni chmele graminicid fluazifop P-butyl, který se na našem trhu objevuje pod obchodním názvem Fusilade Forte 150 EC či Fusilade Super.

Fytofágní ploštice z čeledi Miridae (klopušky) se v jarním období na chmelu objevily, stejně jako v několika předchozích letech, většinou pouze ojediněle a vážnější hospodářské škody na mladých chmelových rostlinách tak nezpůsobily. Ve vyšší populační hustotě nebyly klopušky pozorovány ani v době sklizně chmele, kdy byl pomocí exhaustoru odebrán na česačkách a ve chmelnicích vzorek populace, který byl opět determinován jako klopuška chlupatá (Lygus rugulipennis Popp.). Ochranný zásah bylo doporučeno provádět pouze v případě jarního výskytu klopušek při zjištění 10,0% poškozených vegetačních vrcholů. Stejně jako v případě dřepčíka, i zde je vhodné aplikovat již výše zmíněnou novou formulaci lambda-cyhalothrinu (Karate Zeon 5 CS).

 

  1. Peronospora chmelová (Pseudoperonospora humuli Miy et Tak., Wils)

            Povětrnostní podmínky, především časté deště a poměrně vysoký úhrn srážek v měsíci dubnu (75 mm, tj. více než dvojnásobek ve srovnání s 30-letým průměrem) a na počátku května byly vhodné pro šíření peronospory chmelové. Proto především, v případě citlivějších odrůd a na těch chmelnicích, kde byly zjištěny klasovité výhony bylo nezbytné realizovat pásovou aplikaci fungicidu fosetyl-Al (Aliette 80 WP v 0,3% konc.) proti primární infekci této mykózy. Nejvyšší stupeň napadení, projevující se vysokou četností klasovitých výhonů, byl v tomto období zjištěn u odrůdy Premiant.

            Po dlouhé deštivé periodě bylo na Žatecku zaznamenáno 10-denní suché období od poloviny první do poloviny druhé květnové dekády. Poté přišlo několik srážkových dnů, kdy spadlo více než 40 mm srážek. Od počátku třetí květnové dekády opět panovala suchá perioda. Zarážející je vysoký počet dnů se srážkami v období měsíce června, kdy prakticky od počátku měsíce až do poloviny třetí červnové dekády byly každodenně zaznamenány srážky, byť často pouze minimální. Prakticky to znamenalo možnost vynechání prvního ošetření proti sekundární infekci peronospory chmelové (06.-15.06. 2008), ale nutnost vykonání druhého ošetření (21.06. – 30.06. 2008). Tabulka termínů doporučovaných ošetření proti sekundární infekci peronospory pro Žatecko, Úštěcko a Tršicko je uvedena na s. 22 v Metodice ochrany chmele pro rok 2008.

V průběhu června byla peronospora pozorována na silně napadených chmelnicích v podobě klasovitých výhonů vytvářejících se namísto pazochů v paždí révových listů. Typické jsou pro toto období hnědé skvrny na révových listech, které byly nejčetnější právě na těchto lokalitách. Jak již bylo uvedeno, nejcitlivější byly hybridní odrůdy Premiant a Agnus. Hnědé skvrny na listech se v této době objevovaly též v peronosporových polohách a na zavlažovaných chmelnicích. Tzn., že na chmelnicích, kde ještě první ošetření proti sekundární infekci (nejednalo se o aplikaci Aliette 80 WP proti primární infekci) nebylo provedeno, bylo doporučeno jej v nejbližších dnech realizovat. Vhodné byly pro toto období fungicidy Ridomil Gold Combi Pepite v 0,2% konc., Aliette Bordeaux v 0,4-0,5% konc. nebo předloni nově zaregistrovaný přípravek ze skupiny strobilurinových fungicidů, Ortiva v dávce 0,75 – 1,0 l/ha, přičemž vyšší dávka je vhodná na chmelnicích s výskytem výše uvedených příznaků peronospory. Doporučený objem aplikační tekutiny činil v závislosti na habitu chmelových rostlin 1.500 – 2.000 l/ha. Jak již bylo uvedeno, jsou tyto fungicidy mísitelné s výše uvedenými aficidy. Všechny tyto přípravky jsou bezproblémové z hlediska exportu jimi ošetřeného chmele do zahraničí (viz Metodika ochrany chmele pro rok 2008, s. 21).

            V době, kdy se blížil termín pro realizaci třetího ošetření proti sekundární infekci této mykózy (06.07. – 15.07. 2008) jsme s využitím dat z automatické meteorologické stanice umístěné v areálu CHI v Žatci pro pěstitele začali signalizovat za pomoci metody krátkodobé prognózy doporučení jednotlivých ošetření. Ti chmelaři, kteří využili této služby zprostředkovávané jednak Svazem pěstitelů chmele a jednak webovými stránkami CHI mohli v přiložené tabulce najít v pravém sloupci hodnoty počtů dnů s indexem peronosporového počasí vyšším než 500. Pokud se tato hodnota v rámci sledovaných dnů objeví více než 10x je vhodné provést v daném termínu ošetření. V případě Žatce bylo zjištěno v inkriminovaném období pouze 6 takovýchto dnů. Na základě tohoto modelu nebylo tudíž nezbytné tento ochranný zásah provádět. Nicméně, vzhledem k přechodu ŽPČ do generativního stádia, optimálním podmínkám pro šíření infekce vytvořeným v průběhu měsíce června (neobvykle vysoký počet srážkových dnů) a silným dešťům na počátku července jsme doporučili toto ošetření provést. Nutné bylo především na napadených lokalitách, na zavlažovaných chmelnicích a v peronosporových polohách.

            Použitelné pro tento zásah byly prakticky všechny fungicidy uvedené v tabulce v Metodice ochrany chmele na s. 12., tzn., jak systemické přípravky Ortiva, Ridomil Gold Combi Pepite a Aliette Bordeaux, tak i celá škála měďnatých fungicidů, z nichž se především vzhledem k tekuté formulaci, nejčastěji používají Cuproxat SC a Kuprikol 250 SC. V případě, že jste se rozhodli pro aplikaci přípravku Ortiva, doporučovali jsme vzhledem k vývojové fázi (BBA 63) již použít nejvyšší registrovanou dávku, tj. 1,6 l/ha. Stejně jako v případě předchozího doporučení (z 10.06. 2008), i v této době byly příznaky peronospory pozorovatelné především v podobě hnědých skvrn na listech, popř. zkrácených pazochových výhonů s nahloučenými listy. Klasifikační stupnice růstových a vývojových fází chmele, označených zkratkou BBA, jež se všeobecně používá v rámci zemí EU, je uvedena v Metodice ochrany chmele pro rok 2008 na s. 24.

            Na počátku měsíce srpna, při posledním doporučení provedeném výše uvedenou formou, se blížil termín pro realizaci pátého ošetření proti sekundární infekci této mykózy (06.08. – 15.08.). V případě Žatecka byl index peronosporového počasí (500) překročen ve všech dnech v rámci sledovaného období. Na základě tohoto modelu bylo tudíž nezbytné tento ochranný zásah provést. Nutnost tohoto ošetření umocňoval rovněž stávající termín, kdy se ošetření vzhledem k všeobecné vyšší citlivosti hlávek doporučuje v případě ŽPČ provádět i bez ohledu na index peronosporového počasí. .

            Použitelné pro tento zásah byly prakticky všechny měďnaté fungicidy uvedené v tabulce  Metodiky ochrany chmele na s. 12. V tomto období byla peronospora pozorovatelná především ve formě hnědých skvrn na hlávkách, které se při silné infekci slévají a mohou působit až mokvavým dojmem.

V rámci spektra použitelných fungicidů v ochraně chmele proti peronospoře chmelové se v roce 2008 objevil nový fungicid Ridomil Gold Combi Pepite. Jedná se o fungicid se systemickým a kontaktním účinkem, který je kombinací dvou účinných látek, metalaxylu (50 g/kg) a folpetu (400 g/kg). Zatímco metalaxyl inhibuje syntézu proteinů a tím i růstu a rozmnožování patogena a působí systemicky, folpet působí preventivně a inhibuje respiraci a klíčení spor patogena. „Pepite“ technologie je novou generací WG formulace, tj. ve vodě dispergovatelných granulí, které tím že jsou velmi malé a kompaktní, zajišťují menší degradaci účinné látky oxidací. Vysoký potenciál biologické účinnosti byl potvrzen v poloprovozním pokusu realizovaném na účelovém hospodářství CHI na Stekníku. Bližší údaje o tomto fungicidu byly otisknuty v březnovém číslu časopisu Chmelařství na s. 37.

 

  1. Padlí chmelové (Podosphaera macularis = Sphaerotheca macularis var. humuli, Braun & Takamatsu)

Letošní průběh počasí opět nebyl příznivý pro vývoj další hospodářsky významné houbové choroby, padlí chmelového. Symptomy poškození tímto patogenem (typické bílé mycelium na listech či častěji na hlávkách chmele) bylo v letoším roce pozorováno pouze zcela ojediněle lokálně až v předsklizňovém období především na odrůdě Premiant. Výskyt tohoto patogena byl rovněž pouze sporadický v sousedním Německu.

Po zákazu používání triforinu (Saprol New) ve všech komoditách v rámci EU jsou v současné době použitelné jak z hlediska biologické účinnosti, tak i z hlediska importních omezení fungicidy IQ-Crystal (quinoxyfen) a Horizon 250 EW (tebucanozole). S výjimkou absence MRL pro USA je rovněž stále použitelný triadimenol (Bayfidan 250 EC), který je akceptovatelný i Japonci. Žádný z těchto přípravků však nemá kurativní účinek a jejich biologická účinnost spočívá v časném preventivním ošetření v době před přechodem chmele do generativního stádia. Tuto skutečnost je třeba si uvědomit v rámci strategie ochrany chmele proti této chorobě. Prognóza jejího výskytu je vzhledem k nižší závislosti na abiotických faktorech mnohem složitější než v případě peronospory chmelové.

 

      Herbicidy

            V souvislosti s poloprovozními pokusy týkajícími se ověřování možnosti pěstování chmele na nízkých konstrukcích se jeví jako vhodný desikant alsaskými chmelaři používaný carfentrazone-ethyl, tj. herbicid který je ČR registrován pod obchodním názvem Aurora 50 WG a Aurora 40 WG v ječmenu a ozimé pšenici v dávce 2,0-2,5 kg/ha v ochraně proti jedno a dvouděložným plevelům.

            Biologická účinnost tohoto přípravku byla ve Chmelařském institutu ověřována v paralelním polním pokusu na Žatecku a Tršicku již v roce 2004, kdy jsme jeho registraci chtěli realizovat jako náhradu za herbicid Reglone (diquate). Nicméně, v souvislosti se skutečností, že neexistovala řádná registrace ve chmelu v sousedním Německu, kde byl do roku 2007 povolen pouze na výjimku, nebyla jeho registrace provedena ani v ČR. Jak mi bylo aktuálně sděleno kolegy z bavorského Hüllu, nedošlo do dnešního dne k jeho registraci a z tohoto důvodu již pro něho neplatí ani povolení na výjimku, o čemž svědčí ta skutečnost, že již pro rok 2008 nefiguroval na seznamu povolených přípravků pro ochranu chmele v SRN.

V rámci registrace a tudíž i použitelnosti přípravků na ochranu chmele u členských zemí EU je vzhledem k výměře pěstovaného chmele v Evropě dominantní Německo. To je i důvod, proč se snažíme o harmonizaci právě s německými kolegy. V současné době je carfentrazon-ethyl povolen v rámci prozatímní registrace (0,3 ppm) pro Japonsku a pro USA (0,05 ppm), což je i předpokládaná hodnota MRL při eventuální registraci v SRN.

Nicméně, i přes výše uvedené problémy jsme se ve spolupráci s Unií obchodníků a zpracovatelů chmele ČR dohodli na společném postupu a na konci června bylo se zástupci firmy FN Agro dohodnuto, že se jak retardační pokusy v nízkých konstrukcích, tak i pokusy ve vysokých konstrukcích (náhrada Reglone) znovu zrealizují v roce 2009. Pokud by se v příštím roce podařilo provést registraci též v SRN, mohla by odtud býti převzata reziduální data, která představují nejnákladnější položku v rámci registračního řízení. Jelikož je dle informace ing. Zemana z FN Agro tento herbicid na Annexu 1 (platnost do 31.12.2013) a je již registrován v ČR v bramborách (viz výše uvedeno) měla by býti jeho registrace ve chmelu reálná. Vedle carfentrazon-ethylu bylo dohodnuto, že bude odzkoušen a posléze snad i registrován obdobný herbicid cinidon-ethyl, který je registrován a používán pod obchodním označením Lotus v SRN, o čemž svědčí jeho přítomnost na seznamu povolených přípravků pro chmel pro rok 2008. Hodnota MRL zde činí 0,1 ppm, OL 28 dnů a platnost registrace v rámci Annexu 1 do 31.12. 2014.

 

Tab. 1 Přehled hodnot naměřených na automatické meteo-stanici Chmelařského institutu s. r. o., v Žatci (leden – srpen 2008)

 

Měsíc

Teploty

Srážky

2008

Třicetiletý

Průměr

2008

Třicetiletý

průměr

 Leden

 

 

 

 

 I. dekáda

-1,50

 

3,7

 

 II. dekáda

2,30

 

4,4

 

 III. dekáda

5,00

 

2,7

 

 Průměr (úhrn)

1,93

-2,0

10,8

20,0

 Únor

 

 

 

 

 I. dekáda

2,73

 

2,6

 

 II. dekáda

-0,65

 

0,2

 

 III. dekáda

8,66

 

4,4

 

 Průměr (úhrn)

3,58

-0,2

7,2

19,0

 Březen

 

 

 

 

 I. dekáda

4,66

 

9,0

 

 II. dekáda

4,60

 

9,8

 

 III. dekáda

3,45

 

4,0

 

 Průměr (úhrn)

4,24

3,6

22,8

23,0

 Duben

 

 

 

 

 I. dekáda

7,11

 

27,6

 

 II. dekáda

8,33

 

35,0

 

 III. dekáda

11,06

 

12,2

 

 Průměr (úhrn)

8,83

8,5

74,8

32,0

 Květen

 

 

 

 

 I. dekáda

12,10

 

11,2

 

 II. dekáda

13,42

 

42,4

 

 III. dekáda

15,84

 

0,8

 

 Průměr (úhrn)

13,79

13,4

54,4

54,0

 Červen

 

 

 

 

 I. dekáda

18,87

 

26,6

 

 II. dekáda

14,86

 

22,0

 

 III. dekáda

19,90

 

38,4

 

 Průměr (úhrn)

17,88

16,7

87,0

56,0

 Červenec

 

 

 

 

 I. dekáda

18,48

 

39,4

 

 II. dekáda

16,56

 

11,8

 

 III. dekáda

19,49

 

26,0

 

 Průměr (úhrn)

18,18

18,0

77,2

59,0

 Srpen

 

 

 

 

 I. dekáda

19,92

 

16,2

 

 II. dekáda

18,22

 

25,8

 

 III. dekáda

16,84

 

6,8

 

 Průměr (úhrn)

18,33

17,4

48,8

62,0

 

 

 
  © 1992-2011 Chmelařský institut s.r.o., Žatec, Kadaňská 2525, 438 46 Žatec, Czech Republic, tel.: +420 415 732 111, fax: +420 415 732 150

Počet přístupů: