| |
Výskyt škodlivých
organismů ve chmelu
a Ochrana chmele
v České Republice v roce 2008
Ing. Josef Vostřel, CSc.,
Chmelařský institut, s.r.o., Žatec
Rovněž jako
v předchozích letech, předcházely i letošní sezóně obvyklé
akce vedoucí ke kompilaci aktualizované Metodiky ochrany
chmele a podání informací chmelařské veřejnosti ať již
formou seminářů, tak i později elektronickou poštou. Na
subkomisi ochrany chmele, která byla svolána na
13.02. 2008 byla diskutována především aktuální doplnění
nové metodiky. Interpretovány zde byly rovněž výsledky
laboratorních testů a polních pokusů prováděných
v předchozím období. Pozornost byla věnována rovněž
problematice ochrany chmele proti minoritním škůdcům,
především lalokonosci libečkovému a náhradě carbofuranu,
carbosul-fanu a fipronilu dostatečně účinným
insekticidem na imaginální stádia tohoto škůdce.
O hlavních
zásadách ochrany chmele proti chorobám a škůdcům, včetně dat
týkajících se biologické účinnosti stávajících insekticidů a
akaricidů na rezistentní populace mšice a svilušky chmelové
v laboratorních testech i polních pokusech byla část
chmelařské veřejnosti informována již na Chmelařském
kongresu v Praze dne 12.02. 2008 v rámci přednáškového bloku
pracovníků Chmelařského institutu. Tradiční seminář pořádaný
ve spolupráci s firmami Bayer s.r.o., Praha, Sumi Agro Czech
s.r.o., Praha a NeraAgro spol. s.r.o.v aule CHI v Žatci
proběhl dne 03.03. 2008. Zde byla podána detailnější
informace se zaměřením na aktuální Metodiku ochrany chmele
pro tento rok. Obdobný seminář zaměřený na problematiku
ochrany chmele pro moravské chmelaře se tentokrát konal již
20.02. 2008 ve Staměřicích na Tršicku.
Na konci druhé dekády března
(19.03. 2008) v Žatci proběhl seminář pořádaný firmou
Syngenta Czech s.r.o., Praha zaměřený především na nový
systemický fungicid registrovaný pro ochranu chmele proti
peronospoře chmelové, Ridomil Gold Combi Pepite,
který je kombinací folpetu a metalaxylu M a na
novou formulaci aficidu pymetrozinu, Chess 50 WG
jako náhrady za dosud používaný Chess 25 WP (pymetrozine)
používaný v ochraně chmele proti rezistentní mšici chmelové.
O zásadách používání chemických přípravků firmy Syngenta
v sousedním Německu informoval dr. Maier-Runge, který je
zodpovědný mj. za registraci přípravků ve chmelu pro oblast
střední Evropy.
V souvislosti s hledáním
náhrady za herbicid Reglone (diquate) a možnosti
použití herbicidů při pěstování chmele v nízkých
konstrukcích za účelem odstraňování přebytečných výhonů
v době po zavedení chmele proběhlo se zástupci Unie
obchodníků a zpracovatelů chmele ČR a firmy FN Agro jednání
o možnosti registrace herbicidů carfentrazon-ethyl a
cinidon-ethyl.
Na počátku měsíce května
(05.-06.05. 2008) se konalo v bavorském Wolnzachu
Mezinárodní chmelařské sympozium pořádané federálním
ministerstvem SRN, nazvané: „Pěstování chmele v roce 2020.“
Za ČR zde prezentoval perspektivy ochrany chmele Ing. Josef
Vostřel, CSc., jehož vystoupení doplnil ing. Ivan Filkuka ze
SRS Brno s představením návrhu nové evropské legislativy
týkající se přípravků na ochranu chmele a současného stavu
jejího projednávání v rámci referátu „Ochrana chmele proti
škůdcům a chorobám v roce 2020.“ Rovněž zde byla tlumočena
nutnost podpory návrhu Komise EU ve vztahu k návrhu
Parlamentu, který požaduje drastické snížení spektra
registrovaných přípravků ochrany rostlin v souvislosti se
změnou směrnice 91/414/EEC. Nakonec byla zdůrazněna
nutnost vzájemného uznávání registrací v rámci EU,
včetně uznávání registračních pokusů při národních
registracích, tak jak bylo původně navrženo ředitelem
bavorského výzkumného ústavu (Institut für Pflanzenbau und
Pflanzenzüchtung, Hopfenforschungzentrum) se sídlem v Hüllu
u Wolnzachu, dr. Engelhardem na zasedání vědecké komise
I.H.G.C. v červnu 2007 v německém Tettnangu. Ke snahám o
harmoniozaci legislativy a zejména importních tolerancí
používaných pesticidů mezi USA a EU mluvila
též dr. Ann George z U.S. Hop Industry Plant Protection
Comittee se sídle v Yakimě ve státě Washington, tj. centra
pěstování chmele v USA.
Pomocí elektronické pošty a
na
www.chizatec.cz
byly průběžně podávány aktuální informace o zdravotním
stavu chmele včetně metodických doporučení týkajících
se ochranných opatření proti škodlivým organismům. V další
části příspěvku bude již zaměřena pozornost na konkrétní
choroby a škůdce.
-
Mšice chmelová (Phorodon
humuli Schrank)
V roce
2008 byly první křídlaté mšice (migrantes alatae)
pozorovány na chmelu od počátku druhé dekády května. Ve
srovnání s rokem 2007 byl tudíž přelet P.humuli z primárních
hostitelských rostlin rodu Prunus cca o 7-10 dnů pozdější.
Nicméně, ve srovnání s dlouhodobým průměrem byl o 10-14 dnů
časnější.
Mírná zima
vytvářela optimální podmínky pro přezimování škůdců včetně
mšic, které se na mnoha druzích rostlin v letošním jaru
objevily v nebývalé míře. Intenzitu přeletu v tomto roce lze
vesměs označit jako silnou až velmi silnou. Pouhým pohledem
na vrchní patra chmelových rostlin jste se mohli přesvědčit
o síle migrace. Byla-li nejhořejší listová patra obalena
okřídlenými mšicemi, takže byla černá, byla intenzita
migrace silná - velmi silná. Na konci první červnové dekády
byl již přelet mšic z peckovin na chmel mnohem slabší.
Nicméně, pro mšici chmelovou je typický přelet
v jednotlivých letových vlnách, takže nebylo možné vyloučit
další migraci mšic v průběhu června či dokonce v červenci,
jehož intenzita by však již byla podstatně slabší.
Intenzitě přeletu zpravidla
odpovídá i vývoj virginogenní generace. Při silném přeletu
se počet mšic na list v horních 4-5 patrech ve třetí
květnové dekádě pohyboval již řádově na úrovni několika
stovek jedinců. Nicméně, intenzita přeletu se opět lišila
v rámci jednotlivých lokalit a jednotlivých chmelnic, kdy
zpravidla okrajové řady byly napadeny mnohem silněji. Tudíž
bylo třeba přistupovat diferencovaně i k realizaci
ochranného zásahu. Na chmelnicích se silným a velmi silným
výskytem bylo již v této době doporučeno provést ošetření.
K tomuto účelu byl použit buď carbosulfan (Marshal
25 EC v 0,2% konc.) nebo lambda-cyhalotrhin (Karate
se Zeon technologií 5 CS v 0,04% konc.). Z důvodu
rezistence lokálních kmenů mšice chmelové byla biologická
účinnost těchto přípravků značně variabilní a mortalita mšic
po jejich aplikaci tak kolísala od 50 do téměř 100%. Nižší
účinnost byla nesporně též do jisté míry ovlivněna stále
trvající silnou migrací v době po ošetření chmele.
K regulaci mšice významně
přispívali i její přirození nepřátelé, především pak
afidofágní slunéčka. Často bylo též na listech
s přemnoženou mšicí možno pozorovat entomofágní houbu
Verticillium lecanii, která se tak rovněž
podílela na redukci populační hustoty mšice chmelové.
Na těch chmelnicích, kde
účinnost výše uvedených přípravků byla nedostatečná a na
chmelnicích dosud proti mšici chmelové neošetřených bylo
vhodné na přelomu první a druhé červnové dekády provést
ošetření přípravkem pymetrozine (Chess 50 WG
v dávce 0,8 kg/ha) a to z důvodu pomalejší iniciální
účinnosti a stále trvajícího dlouživého růstu, který je
nutný pro dokonalé rozvedení účinné látky ve vodivých
pletivech chmelových rostlin. Přípravek je mísitelný
s fungicidy používanými v ochraně chmele proti peronospoře
chmelové (Ortiva a Ridomil Gold Combi Pepite)
V případě aplikace
nitromethylenů, ať již imidaclopridu (Confidor 70 WG,
Kohinor 70 WG či Warrant 700 WG) nebo
acetamipridu (Mospilan 20 SP) bylo vhodné provést
aplikaci zhruba o týden později, tj. od poloviny měsíce
června v závislosti na aktuální populační denzitě mšice
chmelové. Rovněž tyto aficidy jsou mísitelné s fungicidy a
doporučuje se jejich kombinace s přípravkem Aliette
Bordeaux. V případě aplikace acetamipridu (Mospilan
20 SP) bylo nutné z důvodu importních omezení ve vztahu
k zemi vývozu chmele konzultovat celou záležitost s
příslušnou odběratelskou firmou.
Časný a poměrně krátký, i
když často silný až velmi silný přelet mšice chmelové
z primárních hostitelských rostlin rodu Prunus na chmel byl
z hlediska ochrany chmele proti tomuto škůdci příznivý,
jelikož se na většině chmelnic podařilo mšici vyhubit ještě
v době, kdy se chmel nacházel ve vegetativním stádiu, tj.
před počátkem tvorby generativních orgánů. V té době též
končil přelet migrantes alatae, takže prakticky od třetí
červnové dekády byla mšice na většině chmelnic eradikována.
V průběhu třetí červnové
dekády mělo být již dle metodického doporučení z 10.06. 2008
dokončeno ošetření. Na mnoha chmelnicích tomuto zásahu
předcházelo ošetření prováděné již na přelomu května a
června v důsledku časného a velmi silného přeletu
okřídlených mšic z peckovin na chmel. Jelikož na přelomu
června a července jsme již nezaznamenali na chmelových
rostlinách okřídlené mšice a vzhledem k tomu, že pátá
migrační vlna skončila, dal se očekávat již pouze zcela
sporadický přelet a to na lokalitách s peckovinami rodu
Prunus, nacházejících se v zastíněných polohách. Tzn., že na
těch chmelnicích, kde se podařilo mšici eradikovat, nebyly
již na počátku července v této sezóně předpokládány problémy
s jejím přemnožením.
Nicméně, na chmelnicích, kde
mšice stále přežívala, ať již z důvodů rezistence lokálních
populací či nesprávného ošetření, bylo nutné provést
v nejbližší době následné ošetření. Pro tento zásah bylo
možné použít všechny přípravky na bázi imidaclopridu (Confidor
70 WG, Kohinor 70 WG, Warrant 700 WG), kde
ochranná lhůta činí 42 dnů, stejně jako pymetrozine (Chess
50 WG) s OL 14 dnů. Při aplikaci těchto systemických
přípravků si bylo třeba uvědomit, že jejich systémový účinek
již byl, díky pokročilému vývojovému stádiu chmele, méně
razantní, což platí především pro Chess 50 WG, tj.
přípravek s pomalejší iniciální účinností, jehož dostupnost
u distributorů v letošním roce nebyla zcela dostatečná.
Omezenou kontaktní účinnost vzhledem k tomu, že již chmel
přecházel do generativního stádia, se dalo očekávat rovněž u
Mospilanu 20 SP (acetamiprid) a Marshalu 25 EC
(carbosulfan), jejichž eventuální aplikaci jsme
doporučovali, jak již bylo výše uvedeno, vzhledem
k importním omezením diskutovat s příslušnými obchodníky s
chmelem. V úvahu přicházela rovněž aplikace přípravku
Karate se Zeon technologií 5 CS (lambda-cyhalothrin),
který na některých lokalitách prokázal proti mšici chmelové
rovněž poměrně vysokou aficidní účinnost. Jeho použití však
nebylo vhodné na chmelnicích s přežívající mšicí, kde byla v
době realizace ochranného zásahu vysoká populační hustota
afidofágních predátorů, především slunéček (vajíček,
larev i dospělců) a pestřenek (larev a dospělců).
V případě pestřenek (čel. Syrphidae) jsou mšicožravé
jejich larvy. Přítomnost dospělých pestřenek (drobných
„vosiček“) signalizuje přežívající mšici a je tudíž
neomylným indikátorem její přítomnosti. Na rozdíl od
předchozích let typických poměrně nízkou abundancí těchto
predátorů, byl jejich výskyt, především v době kulminace
populační hustoty mšice chmelové, poměrně vysoký. Vedle
afidofágních slunéček z čel. Coccinellidae
patřily tak pestřenky k nejvýznamnějším přirozeným
nepřátelům mšice chmelové v roce 2008.
-
Sviluška chmelová
(Tetranychus urticae Koch)
Zatímco na počátku května
byla sviluška na chmelu pozorována pouze ojediněle a
překročení prahu škodlivosti (5 svilušek/list) nebylo
zaznamenáno, na počátku června již byla situace zcela
odlišná. Vysoké teploty v posledních několika týdnech se
staly příčinou škodlivého výskytu svilušky na mnoha
chmelnicích. Tam, kde byly patrné příznaky po sání svilušek
(typické žluté krupičkovité skvrny), bylo tudíž doporučeno
neprodleně provést ochranný zásah již v této době. Vzhledem
k datu bylo možno pro tento účel využít především
hexythiazox (Nissorun 10 WP). Tento přípravek se
aplikuje v 0,05% konc. a dávce aplikační tekutiny 2000/l ha,
tzn. 1,0 l přípravku na hektar. Nicméně, na chmelnicích se
slabším habitem chmelových rostlin bylo možné dávku snížit
na 1.500 l/ha. Při dodržení 0,05% aplikační konc., byla
v tomto případě hektarová dávka 0,75 l přípravku/ha (úspora
0,25 l/ha). Možné bylo aplikovat též fenpyroximate(Ortus
5 SP). Rovněž u tohoto akaricidu bylo nutné provést
aplikaci včas při výskytu prvních příznaků po sání svilušek.
Přípravek se aplikuje v 0,125% konc. v dávce aplikační
tekutiny 2.000 l/ha, tj. v dávce 2,5 l přípravku/ha. I zde
bylo možné u chmelnic se slabším habitem chmelových rostlin
snížit objem aplikační tekutiny na 1.500 l/ha. V tomto
případě při dodržení 0,125% konc. vychází hektarová dávka
přípravku na necelé 2 l (1,875 l/ha) a úspora tak činí 0,625
l/ha. Všeobecně lze konstatovat, že v případě insekticidů a
akaricidů platí zásada dodržovat registrovanou metodicky
doporučovanou koncentraci přípravku (tzn. 0,05% u
Nissorunu 10 WP a 0,125% u Ortusu 5 SP).
Akaricid Ortus 5 SP je
rovněž vhodný pro systém integrované ochrany chmele, jelikož
šetří necílové organismy včetně predátorů (viz Metodika
ochrany chmele 2008, Tab. 5 „“Stanovení vedlejšího účinku
vybraných pesticidů na dospělce slunéčka sedmitečného /Coccinella
septempunctata L./na str. 23). I zde je třeba si
uvědomit pomalejší iniciální účinnost, která graduje 10-14
dnů po ošetření. Jak Ortus 5 SP, tak i Nissorun 10
WP jsou bez problémů použitelné na chmel určený pro
export do zahraničí (viz Metodika ochrany chmele 2008, Tab.
3, „Limity reziduí MRL“ na s. 21).
Teplé počasí, které panovalo
ve třetí dekádě června a na počátku července bylo optimální
pro vývoj svilušky chmelové, jejíž populační hustota,
především ve slabších porostech, rychle narůstala. Z tohoto
důvodu bylo nezbytné provádět pravidelné kontroly výskytu
tohoto škůdce ve chmelnicích. Pro tento účel bylo doporučeno
odebrat na každé chmelnici úhlopříčně alespoň 30 révových
listů a pod binokulárem (pokud byl k dispozici) nebo alespoň
pod lupou vyhodnotit počet jedinců. V tom případě, že byla
zjištěna pohyblivá stádia svilušek v průměrném počtu
převyšujícím hodnotu výše uvedeného prahu hospodářské
škodlivosti, bylo nutné provést ochranné ošetření.
Orientovat se bylo možno zpočátku podle sviluškových skvrn
vyskytujících se na líci spodních révových listů. Tyto
symptomy lze od fyziologického poškození rozlišit v této
fázi podle typických drobných žlutých krupiček, které jsou
neklamným příznakem po sání svilušek. Až později při
silnějším výskytu jsou žluté skvrny slité. Ani tato
orientace není však zcela přesná, protože listy obsahující
příznaky poškození sviluškou nemusí vždy obsahovat svilušky
samotné, jelikož ty mohou býti vyhubeny akarofágními
predátory.
K ošetření chmelnic proti
svilušce bylo v průběhu července nejvhodnější použít
přípravek Ortus 5 SP v 0,125% konc. v dávce aplikační tekutiny 2.000 - 2.500 l/ha. Aplikace
byla prováděna dle aktuálního výskytu škůdce. I po ošetření
bylo doporučeno provádět průběžně kontroly přežívajících
svilušek a tím i vyhodnocovat biologickou účinnosti
fenpyroximatu. Při těchto kontrolách bylo nutné si
uvědomit, že se sice jedná o stále vysoce účinný akaricid,
nicméně s pomalejší iniciální účinností, přičemž maximum by
mělo býti dosaženo až 7-10 dnů po aplikaci. Při silnějším
výskytu svilušky chmelové bylo vhodné přikročit již
k ošetření přípravkem Omite 30 W (propargite).
Vzhledem k tomu, že chmel přecházel na přelomu června a
července do generativního stádia, nedoporučovalo se již
vzhledem k OL aplikovat hexythiazox (Nissorun 10 WP).
Jak je uvedeno v Metodice ochrany chmele, nedoporučuje se
všeobecně vzhledem k možné fytotoxicitě mísit
akaricidy s jinými pesticidy či listovými hnojivy. Zde je
třeba si uvědomit, že fytotoxické poškození
chmelových rostlin se nemusí objevit pokaždé, nýbrž pouze za
určitých specifických povětrnostních a mikroklimatických
podmínek a s tím souvisejícím aktuálním fyziologickým stavem
rostlin. Všeobecně jsou k popálení citlivější slabší
porosty. I když poslední červencový týden byl velmi teplý
s maximálními teplotami převyšujícími hodnotu 30 ° C,
postupný pokles teplot v průběhu měsíce srpna doprovázený
v prvních dvou dekádách tohoto měsíce poměrně častými
přeháňkami vývoj svilušky poněkud zpomalil. Nicméně, v této
době se na mnoha chmelnicích nacházela sviluška již v celém
vertikálním profilu rostlin. Jelikož velká část populace
přezimuje nejen na plevelech nacházejících se ve chmelnici a
v jejich okolí, ale též v puklinách chmelnicových sloupů, je
často typický její ohniskový výskyt, který se díky
následnému šíření může později stát prakticky
plošným.
Na později sklízených chmelnicích, kde byla sviluška zjištěna v nízké
populační hustotě (do 5 pohyblivých stádií na list) bylo
možné ještě na počátku srpna použít přípravek Ortus 5
SP (fenpyroximate), u něhož OL činí 21 dnů. Na
chmelnicích se silnějším výskytem svilušky bylo vhodné již
přikročit k ošetření přípravkem Omite 30 W (propargite),
což v té době platilo i pro dříve sklízené chmelnice se
slabším výskytem škůdce. Dávka aplikační tekutiny v první
polovině měsíce srpna by se měla dle aktuálního habitu
chmelových rostlin pohybovat v rozmezí 2.500 - 3.500 l/ha.
Na několika chmelnicích byl použit akaricid Vertimec 1,8
EC (abamectin), který je znám svou vysokou účinností a
vedlejším účinkem na mšici chmelovou. Právě pro tuto
vlastnost je poměrně často využíván v ochraně chmele
v sousedním Německu, kde se aplikuje v kombinaci s imidaclopridem
(Confidor 70 WG). Jeho širšímu použití v ČR však brání
vysoká pořizovací cena.
-
Minoritní
škůdci
Jak již bylo informováno
na chmelařských seminářích zaměřených na ochranu chmele,
byly v letošním roce v souvislosti s restrikcí povolených
přípravků v rámci EU a následně i v ČR aktuální omezení
týkající se přípravků registrovaných v ochraně chmele.
Nejvíce se tato problematika dotýká lalokonosce
libečkového (Otiorhynchus ligustici L.).
Přípravky Furadan 350 F, Furadan 5 G a Furadan 10
G (carbofuran) bylo možno použít pouze do spotřebování
zásob. Platnost povoleného rozšíření skončila již 26.09.
2007, uvádění na trh bylo ukončeno 13.12. 2007 a jejich
používání se ukončuje dnem 13.12. 2008. V případě
carbosulfanu (Marshal 25 EC) skončila platnost
povoleného rozšíření 14.11.2007 a jeho používání se ukončuje
rovněž dnem 13.12. 2008. Přípravek Regent 800 WG (fipronil)
je použitelný pouze do roku 2009. V současné době se tudíž
hledá adekvátní alternativa. Doporučené dávky těchto
přípravků jsou uvedeny v Metodice ochrany chmele pro rok
2008 na s. 9. I když výskyt lalokonosce libečkového na
většině chmelnic není silný, přesto se tento škůdce stále ve
slabé až střední populační hustotě na mnoha chmelnicích
vyskytuje. Ošetření bylo vhodné provést na těch chmelnicích,
kde byl překročen práh hospodářské škodlivosti (10
lalokonosců na 100 rostlin). Vzhledem k výše uvedené
všeobecně nižší populační hustotě lalokonosce libečkového,
se uvažuje o přehodnocení stávajícího prahu škodlivosti,
který byl stanoven ještě v těch dobách, kdy průměrná
populační denzita tohoto škůdce bývala několikanásobně vyšší
ve srovnání se současným stavem. Inovovaný práh škodlivosti
by měl býti snížen i vzhledem ke omezenému spektru
použitelných insekticidů a jeho hodnota by se měla pohybovat
v dimenzích 3-5 brouků na 100 rostlin.
Po dohodě se
zástupci firmy Syngenta byl jako možná náhrada za stávající
insekticidy (carbofuran, carbosulfan a fipronil)
v jarním období letošního roku odzkoušen v paralelním
maloparcelkovém pokusu insekticidní přípravek
thiamethoxam, který je v ČR registrován pod obchodním
názvem Actara 25 WG (ve vodě dispergovatelný
granulát) v ochraně brambor a rajčat proti mšicím a
mandelince bramborové. Jedná se o širokospektrální
insekticid, jehož systemický účinek poskytuje rychlou a
dlouhotrvající eliminaci savých a požerových škůdců.
V rostlinách se šíří kořeny, listy i stonky. U zasaženého
hmyzu je narušena činnost nicotin-acetyl-choline receptoru
v nervovém systému. Jeho biologická účinnost na imaginální
stádia lalokonosce libečkového je zhruba na úrovni
carbosulfanu a dosahuje hodnot 90-100%. V případě
dřepčíka chmelového jej lze hodnotit jako totální
eradikant. Jedná se tudíž o adekvátní náhradu výše uvedených
insekticidů, která by tak mohla zaplnit vzniklou mezeru po
těchto přípravcích. Vzhledem k jeho širokospektrálnímu
účinku lze předpokládat i jeho vysokou účinnost na housenky
šedavky luční (Hydraecia micacea Esp.),
kde by měl rovněž nahradit dosud doporučovaný carbosulfan.
Aplikací Regentu 800
WG a Marshalu 25 EC byla hubena rovněž jarní
generaci dřepčíka chmelového (Psylliodes attenuata
Koch). Pokud se však proti lalokonosci ani housenkám
šedavky na dané chmelnici neošetřovalo, bylo nutné provést
ošetření přípravkem Karate se Zeon technologií 5 CS
v 0,05% konc. či Marshalem 25 EC ve stejné
koncentraci jako proti lalokonosci libečkovému. Oba
tyto přípravky jsou rovněž vhodné pro hubení klopušek,
kde se jako práh škodlivosti uvádí hodnota 10%
poškozených vegetačních vrcholů. Toto poškození je
patrné v době po zavádění výhonů. Práh škodlivosti v případě
dřepčíka činí 10% poškozené listové čepele.
Dřepčík chmelový byl
na chmelu pozorován, stejně jako lalokonosec libečkový,
díky oteplení ve větší míře ve třetí dubnové dekádě. Opět se
objevil ve vyšší populační hustotě, čímž byla potvrzena jeho
všeobecně se zvyšující škodlivost a skutečnost, že s tímto
škůdcem budeme muset v budoucnu stále více počítat. Velmi
silná byla jeho letní generace, což potvrzuje i skutečnost,
že proti němu bylo v této době lokálně prováděno na
některých chmelnicích neobvyklé letní ošetření. Pro tento
účel byl použit metodicky doporučovaný Karate Zeon 5 CS
(lambda-cyhalothrin). Podobný trend se vzrůstající
populační hustotou a hospodářskou škodlivostí dřepčíka
chmelového byl zaznamenán rovněž v sousedním Německu a
bezpochyby je důsledkem globálního oteplování. Zatímco letní
generace ještě nedávno škodila pouze žírem na listech a
nebylo tak nutné proti ní chemicky zasahovat, v posledních
letech se situace mění a jsou pozorovány rovněž požery
těchto brouků na chmelových hlávkách. Z tohoto důvodu se
musíme připravit na to, že na chmelnicích s vyšším výskytem
letní generace dřepčíka chmelového bude nutné
v příštích letech již běžně provádět ochranný zásah.
V jarním období byla ochrana
chmele proti dřepčíku chmelovému opět často spojována
s ochranou proti lalokonosci libečkovému, u něhož byl
zaznamenán hromadný výlez většinou na konci dubna. Provedení
ochranného zásahu bylo poněkud komplikováno poměrně častými
přeháňkami panujícími ve druhé polovině dubna a na počátku
května.
V případě nepřítomnosti
lalokonosce libečkového bylo pro individuální ošetření proti
dřepčíku chmelovému v jarním období doporučováno provést
dle metodiky ochrany chmele aplikaci lambda-cyhalothrinu,
(Karate Zeon 5 CS). Ochranný zásah proti jarní
generaci dřepčíka chmelového je vhodné provést při
signalizaci středního výskytu, tj. při zjištění 5-10,0%
napadení listové plochy.
Zvýšený výskyt šedavky
luční byl již v minulém roce zjištěn na některých
lokalitách na Rakovnicku a na Žatecku. V ochraně chmele
proti ní je jednoznačně preferována preventivní ochrana, tj.
vyhubení pýru, coby živné rostliny prvního larválního
instaru, na který samice kladou vajíčka. Eradikací pýru se
tak přeruší vývojový cyklus škůdce. Pro tento účel se
doporučuje aplikovat po sklizni chmele graminicid
fluazifop P-butyl, který se na našem trhu objevuje pod
obchodním názvem Fusilade Forte 150 EC či Fusilade
Super.
Fytofágní ploštice
z čeledi Miridae (klopušky) se
v jarním období na chmelu objevily, stejně jako v několika
předchozích letech, většinou pouze ojediněle a vážnější
hospodářské škody na mladých chmelových rostlinách tak
nezpůsobily. Ve vyšší populační hustotě nebyly klopušky
pozorovány ani v době sklizně chmele, kdy byl pomocí
exhaustoru odebrán na česačkách a ve chmelnicích vzorek
populace, který byl opět determinován jako klopuška
chlupatá (Lygus rugulipennis Popp.).
Ochranný zásah bylo doporučeno provádět pouze v případě
jarního výskytu klopušek při zjištění 10,0% poškozených
vegetačních vrcholů. Stejně jako v případě
dřepčíka, i zde je vhodné aplikovat již výše zmíněnou novou
formulaci lambda-cyhalothrinu (Karate Zeon 5 CS).
-
Peronospora
chmelová (Pseudoperonospora humuli Miy et
Tak., Wils)
Povětrnostní podmínky, především časté deště a poměrně
vysoký úhrn srážek v měsíci dubnu (75 mm, tj. více než
dvojnásobek ve srovnání s 30-letým průměrem) a na počátku
května byly vhodné pro šíření peronospory chmelové.
Proto především, v případě citlivějších odrůd a na těch
chmelnicích, kde byly zjištěny klasovité výhony bylo
nezbytné realizovat pásovou aplikaci fungicidu fosetyl-Al
(Aliette 80 WP v 0,3% konc.) proti primární infekci
této mykózy. Nejvyšší stupeň napadení, projevující se
vysokou četností klasovitých výhonů, byl v tomto období
zjištěn u odrůdy Premiant.
Po dlouhé deštivé
periodě bylo na Žatecku zaznamenáno 10-denní suché období od
poloviny první do poloviny druhé květnové dekády. Poté
přišlo několik srážkových dnů, kdy spadlo více než 40 mm
srážek. Od počátku třetí květnové dekády opět panovala suchá
perioda. Zarážející je vysoký počet dnů se srážkami
v období měsíce června, kdy prakticky od počátku měsíce
až do poloviny třetí červnové dekády byly každodenně
zaznamenány srážky, byť často pouze minimální. Prakticky to
znamenalo možnost vynechání prvního ošetření proti
sekundární infekci peronospory chmelové (06.-15.06. 2008),
ale nutnost vykonání druhého ošetření (21.06. – 30.06.
2008). Tabulka termínů doporučovaných ošetření proti
sekundární infekci peronospory pro Žatecko, Úštěcko a
Tršicko je uvedena na s. 22 v Metodice ochrany chmele pro
rok 2008.
V průběhu června byla
peronospora pozorována na silně napadených chmelnicích
v podobě klasovitých výhonů vytvářejících se namísto pazochů
v paždí révových listů. Typické jsou pro toto období hnědé
skvrny na révových listech, které byly nejčetnější právě na
těchto lokalitách. Jak již bylo uvedeno, nejcitlivější byly
hybridní odrůdy Premiant a Agnus. Hnědé skvrny
na listech se v této době objevovaly též v peronosporových
polohách a na zavlažovaných chmelnicích. Tzn., že na
chmelnicích, kde ještě první ošetření proti sekundární
infekci (nejednalo se o aplikaci Aliette 80 WP proti
primární infekci) nebylo provedeno, bylo doporučeno jej
v nejbližších dnech realizovat. Vhodné byly pro toto období
fungicidy Ridomil Gold Combi Pepite v 0,2% konc.,
Aliette Bordeaux v 0,4-0,5% konc. nebo předloni nově
zaregistrovaný přípravek ze skupiny strobilurinových
fungicidů, Ortiva v dávce 0,75 – 1,0 l/ha, přičemž
vyšší dávka je vhodná na chmelnicích s výskytem výše
uvedených příznaků peronospory. Doporučený objem aplikační
tekutiny činil v závislosti na habitu chmelových rostlin
1.500 – 2.000 l/ha. Jak již bylo uvedeno, jsou tyto
fungicidy mísitelné s výše uvedenými aficidy. Všechny tyto
přípravky jsou bezproblémové z hlediska exportu jimi
ošetřeného chmele do zahraničí (viz Metodika ochrany chmele
pro rok 2008, s. 21).
V době, kdy se blížil
termín pro realizaci třetího ošetření proti sekundární
infekci této mykózy (06.07. – 15.07. 2008) jsme s využitím
dat z automatické meteorologické stanice umístěné v areálu
CHI v Žatci pro pěstitele začali signalizovat za pomoci
metody krátkodobé prognózy doporučení jednotlivých ošetření.
Ti chmelaři, kteří využili této služby zprostředkovávané
jednak Svazem pěstitelů chmele a jednak webovými stránkami
CHI mohli v přiložené tabulce najít v pravém sloupci hodnoty
počtů dnů s indexem peronosporového počasí vyšším než 500.
Pokud se tato hodnota v rámci sledovaných dnů objeví více
než 10x je vhodné provést v daném termínu ošetření.
V případě Žatce bylo zjištěno v inkriminovaném období pouze
6 takovýchto dnů. Na základě tohoto modelu nebylo tudíž
nezbytné tento ochranný zásah provádět. Nicméně, vzhledem
k přechodu ŽPČ do generativního stádia, optimálním podmínkám
pro šíření infekce vytvořeným v průběhu měsíce června
(neobvykle vysoký počet srážkových dnů) a silným dešťům na
počátku července jsme doporučili toto ošetření provést.
Nutné bylo především na napadených lokalitách, na
zavlažovaných chmelnicích a v peronosporových polohách.
Použitelné pro tento
zásah byly prakticky všechny fungicidy uvedené v tabulce
v Metodice ochrany chmele na s. 12., tzn., jak systemické
přípravky Ortiva, Ridomil Gold Combi Pepite a
Aliette Bordeaux, tak i celá škála měďnatých
fungicidů, z nichž se především vzhledem k tekuté formulaci,
nejčastěji používají Cuproxat SC a Kuprikol 250
SC. V případě, že jste se rozhodli pro aplikaci
přípravku Ortiva, doporučovali jsme vzhledem
k vývojové fázi (BBA 63) již použít nejvyšší registrovanou
dávku, tj. 1,6 l/ha. Stejně jako v případě předchozího
doporučení (z 10.06. 2008), i v této době byly příznaky
peronospory pozorovatelné především v podobě hnědých skvrn
na listech, popř. zkrácených pazochových výhonů s nahloučenými
listy. Klasifikační stupnice růstových a vývojových fází
chmele, označených zkratkou BBA, jež se všeobecně používá
v rámci zemí EU, je uvedena v Metodice ochrany chmele pro
rok 2008 na s. 24.
Na počátku měsíce
srpna, při posledním doporučení provedeném výše uvedenou
formou, se blížil termín pro realizaci pátého ošetření proti
sekundární infekci této mykózy (06.08. – 15.08.). V případě
Žatecka byl index peronosporového počasí (500) překročen ve
všech dnech v rámci sledovaného období. Na základě tohoto
modelu bylo tudíž nezbytné tento ochranný zásah provést.
Nutnost tohoto ošetření umocňoval rovněž stávající termín,
kdy se ošetření vzhledem k všeobecné vyšší citlivosti hlávek
doporučuje v případě ŽPČ provádět i bez ohledu na index
peronosporového počasí. .
Použitelné pro tento zásah byly prakticky
všechny měďnaté fungicidy uvedené v tabulce Metodiky
ochrany chmele na s. 12. V tomto období byla peronospora
pozorovatelná především ve formě hnědých skvrn na hlávkách,
které se při silné infekci slévají a mohou působit až
mokvavým dojmem.
V rámci spektra použitelných
fungicidů v ochraně chmele proti peronospoře chmelové se
v roce 2008 objevil nový fungicid Ridomil Gold Combi
Pepite. Jedná se o fungicid se systemickým a kontaktním
účinkem, který je kombinací dvou účinných látek,
metalaxylu (50 g/kg) a folpetu (400 g/kg).
Zatímco metalaxyl inhibuje syntézu proteinů a tím i
růstu a rozmnožování patogena a působí systemicky, folpet
působí preventivně a inhibuje respiraci a klíčení spor
patogena. „Pepite“ technologie je novou generací WG
formulace, tj. ve vodě dispergovatelných granulí, které tím
že jsou velmi malé a kompaktní, zajišťují menší degradaci
účinné látky oxidací. Vysoký potenciál biologické účinnosti
byl potvrzen v poloprovozním pokusu realizovaném na účelovém
hospodářství CHI na Stekníku. Bližší údaje o tomto fungicidu
byly otisknuty v březnovém číslu časopisu Chmelařství na s.
37.
-
Padlí chmelové
(Podosphaera macularis = Sphaerotheca
macularis var. humuli, Braun & Takamatsu)
Letošní průběh počasí opět
nebyl příznivý pro vývoj další hospodářsky významné houbové
choroby, padlí chmelového. Symptomy poškození tímto
patogenem (typické bílé mycelium na listech či častěji na
hlávkách chmele) bylo v letoším roce pozorováno pouze zcela
ojediněle lokálně až v předsklizňovém období především na
odrůdě Premiant. Výskyt tohoto patogena byl rovněž
pouze sporadický v sousedním Německu.
Po zákazu používání
triforinu (Saprol New) ve všech komoditách v rámci EU
jsou v současné době použitelné jak z hlediska biologické
účinnosti, tak i z hlediska importních omezení fungicidy
IQ-Crystal (quinoxyfen) a Horizon 250 EW (tebucanozole).
S výjimkou absence MRL pro USA je rovněž stále použitelný
triadimenol (Bayfidan 250 EC), který je akceptovatelný i
Japonci. Žádný z těchto přípravků však nemá kurativní účinek
a jejich biologická účinnost spočívá v časném preventivním
ošetření v době před přechodem chmele do generativního
stádia. Tuto skutečnost je třeba si uvědomit v rámci
strategie ochrany chmele proti této chorobě. Prognóza jejího
výskytu je vzhledem k nižší závislosti na abiotických
faktorech mnohem složitější než v případě peronospory
chmelové.
Herbicidy
V souvislosti
s poloprovozními pokusy týkajícími se ověřování možnosti
pěstování chmele na nízkých konstrukcích se jeví jako vhodný
desikant alsaskými chmelaři používaný carfentrazone-ethyl,
tj. herbicid který je ČR registrován pod
obchodním názvem Aurora 50 WG a Aurora 40
WG v ječmenu a ozimé pšenici v dávce 2,0-2,5 kg/ha
v ochraně proti jedno a dvouděložným plevelům.
Biologická
účinnost tohoto přípravku byla ve Chmelařském institutu
ověřována v paralelním polním pokusu na Žatecku a Tršicku
již v roce 2004, kdy jsme jeho registraci chtěli realizovat
jako náhradu za herbicid Reglone (diquate). Nicméně,
v souvislosti se skutečností, že neexistovala řádná
registrace ve chmelu v sousedním Německu, kde byl do roku
2007 povolen pouze na výjimku, nebyla jeho registrace
provedena ani v ČR. Jak mi bylo aktuálně sděleno kolegy
z bavorského Hüllu, nedošlo do dnešního dne k jeho
registraci a z tohoto důvodu již pro něho neplatí ani
povolení na výjimku, o čemž svědčí ta skutečnost, že již pro
rok 2008 nefiguroval na seznamu povolených přípravků pro
ochranu chmele v SRN.
V rámci registrace a tudíž i použitelnosti přípravků na
ochranu chmele u členských zemí EU je vzhledem k výměře
pěstovaného chmele v Evropě dominantní Německo. To je i
důvod, proč se snažíme o harmonizaci právě s německými
kolegy. V současné době je carfentrazon-ethyl povolen
v rámci prozatímní registrace (0,3 ppm) pro Japonsku a pro
USA (0,05 ppm), což je i předpokládaná hodnota MRL při
eventuální registraci v SRN.
Nicméně, i přes výše
uvedené problémy jsme se ve spolupráci s Unií obchodníků a
zpracovatelů chmele ČR dohodli na společném postupu a na
konci června bylo se zástupci firmy FN Agro dohodnuto, že se
jak retardační pokusy v nízkých konstrukcích, tak i pokusy
ve vysokých konstrukcích (náhrada Reglone) znovu
zrealizují v roce 2009. Pokud by se v příštím roce podařilo
provést registraci též v SRN, mohla by odtud býti převzata
reziduální data, která představují nejnákladnější položku
v rámci registračního řízení. Jelikož je dle informace ing.
Zemana z FN Agro tento herbicid na Annexu 1 (platnost
do 31.12.2013) a je již registrován v ČR v bramborách (viz
výše uvedeno) měla by býti jeho registrace ve chmelu reálná.
Vedle carfentrazon-ethylu bylo dohodnuto, že bude
odzkoušen a posléze snad i registrován obdobný herbicid
cinidon-ethyl, který je registrován a používán pod
obchodním označením Lotus v SRN, o čemž svědčí jeho
přítomnost na seznamu povolených přípravků pro chmel pro rok
2008. Hodnota MRL zde činí 0,1 ppm, OL 28 dnů a platnost
registrace v rámci Annexu 1 do 31.12. 2014.
Tab. 1 Přehled hodnot
naměřených na automatické meteo-stanici Chmelařského
institutu s. r. o., v Žatci (leden – srpen 2008)
|
Měsíc |
Teploty |
Srážky |
|
2008 |
Třicetiletý
Průměr |
2008 |
Třicetiletý
průměr |
|
Leden |
|
|
|
|
|
I. dekáda |
-1,50 |
|
3,7 |
|
|
II. dekáda |
2,30 |
|
4,4 |
|
|
III. dekáda |
5,00 |
|
2,7 |
|
|
Průměr (úhrn) |
1,93 |
-2,0 |
10,8 |
20,0 |
|
Únor |
|
|
|
|
|
I. dekáda |
2,73 |
|
2,6 |
|
|
II. dekáda |
-0,65 |
|
0,2 |
|
|
III. dekáda |
8,66 |
|
4,4 |
|
|
Průměr (úhrn) |
3,58 |
-0,2 |
7,2 |
19,0 |
|
Březen |
|
|
|
|
|
I. dekáda |
4,66 |
|
9,0 |
|
|
II. dekáda |
4,60 |
|
9,8 |
|
|
III. dekáda |
3,45 |
|
4,0 |
|
|
Průměr (úhrn) |
4,24 |
3,6 |
22,8 |
23,0 |
|
Duben |
|
|
|
|
|
I. dekáda |
7,11 |
|
27,6 |
|
|
II. dekáda |
8,33 |
|
35,0 |
|
|
III. dekáda |
11,06 |
|
12,2 |
|
|
Průměr (úhrn) |
8,83 |
8,5 |
74,8 |
32,0 |
|
Květen |
|
|
|
|
|
I. dekáda |
12,10 |
|
11,2 |
|
|
II. dekáda |
13,42 |
|
42,4 |
|
|
III. dekáda |
15,84 |
|
0,8 |
|
|
Průměr (úhrn) |
13,79 |
13,4 |
54,4 |
54,0 |
|
Červen |
|
|
|
|
|
I. dekáda |
18,87 |
|
26,6 |
|
|
II. dekáda |
14,86 |
|
22,0 |
|
|
III. dekáda |
19,90 |
|
38,4 |
|
|
Průměr (úhrn) |
17,88 |
16,7 |
87,0 |
56,0 |
|
Červenec |
|
|
|
|
|
I. dekáda |
18,48 |
|
39,4 |
|
|
II. dekáda |
16,56 |
|
11,8 |
|
|
III. dekáda |
19,49 |
|
26,0 |
|
|
Průměr (úhrn) |
18,18 |
18,0 |
77,2 |
59,0 |
|
Srpen |
|
|
|
|
|
I. dekáda |
19,92 |
|
16,2 |
|
|
II. dekáda |
18,22 |
|
25,8 |
|
|
III. dekáda |
16,84 |
|
6,8 |
|
|
Průměr (úhrn) |
18,33 |
17,4 |
48,8 |
62,0 |
 |
|