Ochrana chmele - Aktuality - Archív (27.04.2010)

 

Aktuální výskyt škodlivých organismů a metodická doporučení v ochraně chmele k 27.04. 2010

 

         Jak již bylo informováno na chmelařských seminářích zaměřených na ochranu chmele i v aktualitách prezentovaných v minulém roce, jsou v  v souvislosti s omezováním povolených přípravků v rámci EU a následně i v ČR aktuální především omezení týkající se insekticidů použitelných v ochraně chmele proti lalokonosci libečkovému (Otiorhynchus ligustici L.).

Přípravky Furadan 350 F, Furadan 5 G a Furadan 10 G (carbofuran) není možno použít, jelikož jejich platnost povoleného rozšíření skončila k 26.09. 2007, uvádění na trh bylo ukončeno k 13.12. 2007 a jejich používání se ukončilo k 13.12. 2008. V případě carbosulfanu (Marshal 25 EC) skončila platnost povoleného rozšíření 14.11.2007 a jeho používání se ukončilo rovněž k 13.12. 2008. Přípravek Regent 800 WG (fipronil) byl použitelný pouze do 31.10. 2009.

Na základě mezinárodní schůzky týkající se harmonizace registrace přípravků ve chmelu v rámci EU, která proběhla ve dnech 04.-05.02. 2009 v bavorském Wolnzachu v SRN bylo dohodnuto realizovat společné komparační pokusy s vybranými insekticidy v ochraně chmele proti lalokonosci libečkovému a dřepčíku chmelovému. V ČR byly v roce 2009 tyto pokusy založeny a vyhodnoceny a výsledky předány do Německa. Cílem je najít adekvátní náhradu za carbosulfan a fipronil.

Výsledky polních pokusů prokázaly jednoznačně nejvyšší biologickou účinnosti u přípravku Actara 25 WG (thiamethoxam), po jehož aplikaci byla zjištěna nejvyšší mortalita imaginálních stádií lalokonosce libečkového. Aplikací přípravku Actara 25 WG proti lalokonosci libečkovému se spolehlivě hubí i jarní generace dřepčíka chmelového, tj. stejně jako tomu bylo v případě přípravku Regent 800 WG.

Na počátku dubna jsme dostali od kolegy Bernharda Engelharda, ředitele  bavorského výzkumného ústavu v Hüllu zprávu, že thiamethoxam získal v Německu tzv. „Emergency Registration“. Tato dočasná registrace zaručuje povolení aplikace v termínu od 01.04. do 10.05. 2010. Kromě termínového limitu je zde omezení výšky výhonů chmele (max. 15 cm). V Německu je registrace thiamethoxamu směřována pouze na ochranu proti dřepčíku chmelovému a larvám kovaříků (tzv. drátovcům), které poškozují podzemní výhony chmele.

Celá záležitost byla poté konzultována s výrobcem, tj. firmou Syngenta, jejíž zástupkyně Ing. Lucie Macounová konzultovala možnost registrace thiamethoxamu v ČR s příslušnými pracovníky na SRS v Brně. Bohužel, závěry byly negativní. Převzetí registrace z Německa není možné z toho důvodu, že zde není přípravek registrován proti lalokonosci (viz předchozí odstavec). Snažili jsme se tudíž pro letošní sezónu realizovat registraci Actary na základě návrhu Svazu pěstitelů chmele ČR, coby rozšířené použití přípravku do chmele. V ČR je thiamethoxam registrován v ochraně brambor a rajčat proti mšicím a mandelinkám. Bohužel, ani tudy cesta nevede. V souvislosti s tím nám bylo sděleno, že přípravek vyžaduje tzv. „velké“ posouzení hodnotitelů „E Fate“ a „Ecotox“, tak jako by se jednalo o „normální“ registraci, tzn. vyžaduje delší časovou lhůtu pro jeho posouzení. Dále by bylo nezbytné předložit reziduální studie, které jsou rozpracovány v SRN. V současné době zde probíhají opakované pokusy zaměřené na rezidua thiomethoxamu ve hlávkách. Pokud výsledky budou pozitivní a nebudou shledány vážné komplikace s toxicitou pro včely, měla by být řádná registrace v SRN realizována již pro příští rok. Tato podkladová data by bylo možno využít rovněž dalšími chmelařskými zeměmi v rámci EU (ČR, Francie, UK, Slovinsko,…). S rezidui a jejich limitem (pokud by byl obsah reziduí ve chmelu vyšší než 0,1 mg/kg), souvisí také předložení studie vlivu na procesy zpracování. Právě rezidua tvoří nejnákladnější položku v rámci registrace. Tyto náklady hradí německé družstvo pěstitelů (HVG).

Během tohoto roku plánujeme společně se Svazem pěstitelů chmele ČR zažádat o rozšířené použití přípravku Actara 25 WG v ochraně chmele proti lalokonosci a dřepčíku chmelovému pro rok 2011. Tato žádost bude podána po vyjádření centrály výrobce, tj. firmy Syngenta.

První brouci byli v letošním roce zjištěni na povrchu půdy již v průběhu první dubnové dekády, kdy teplota půdy v hloubce 50 cm na sledované lokalitě již dosahovala hodnoty 8 °C. Nicméně, ošetření má smysl provádět až u rašících výhonů po řezu chmele. Tzn. doporučuje se provádět ošetření diferencovaně dle aktuálního výskytu dospělců lalokonosce libečkového na povrchu půdy a v podpovrchových vrstvičkách a dle vývoje chmelových rostlin na dané chmelnici. Vliv na počátek výlezu lalokonosce má i expozice terénu a půdní druh. Na chmelnicích orientovaných na jih a lehčích půdách lze očekávat výlez brouka a tím i optimální termín ošetření mnohem dříve. Z tohoto důvodu je nezbytné provádět kontroly výlezu brouků na povrch půdy individuálně se zaměřením především na ty chmelnice, kde se tento škůdce v posledních letech objevil. I když výskyt lalokonosce libečkového na většině chmelnic není silný a je většinou ohniskový, přesto se stále ve slabé až střední populační hustotě vyskytuje. Ošetření je nutné provést tam, kde byl překročen práh hospodářské škodlivosti, který byl vzhledem k trendu v populační denzitě v posledních letech redukován z původních deseti na 5 brouků na 100 rostlin.

Aplikací Karate Zeon 5 CS v 0,06% konc.  hubíte rovněž jarní generaci dřepčíka chmelového, jehož škodlivost se díky postupnému oteplování neustále zvyšuje. V této souvislosti si je nutné uvědomit, že hubením jarní generace dřepčíka chmelového nejenom že předcházíte poškození listové plochy mladých rostlin, ale rovněž vykladení samic a výskytu letní generace, která v Německu a Bavorsku již způsobuje škody ve hlávkách. Práh škodlivosti v případě dřepčíka činí 5-10% poškozené listové čepele.

Počátek přeletu migrantes alatae z primárních hostitelských rostlin rodu Prunus na chmel nebyl v letošním roce dosud zaznamenán. Nicméně, vzhledem k dosud panujícím teplotám lze první okřídlené mšice na chmelu očekávat v průběhu druhé květnové dekády. Aktuální termín ošetření bude přizpůsoben lokální intenzitě přeletu a následujícímu vývoji virginogenní generace P. humuli na chmelu.

         I když stávající povětrnostní podmínky nejsou dosud vzhledem k nízkému úhrnu srážek optimální pro výskyt a šíření peronospory chmelové, doporučujeme, pokud tak dosud nebylo učiněno, především v případě hybridních odrůd a meristémů, u nichž byly zjištěny klasovité výhony realizovat pásovou aplikaci fungicidu Aliette 80 WP v 0,3% konc. proti primární infekci této mykózy. O signalizaci jednotlivých ošetření proti sekundární infekci peronospory chmelové v průběhu sezóny a aktuálním výskytu mšice a svilušky chmelové Vás v letošním roce budeme v pravidelných časových intervalech informovat jednak prostřednictví Svazu pěstitelů chmele ČR a jednak na našich webových stránkách: www.chizatec.cz.

 

Archív

 

 
   © 1992-2011 Chmelařský institut s.r.o., Žatec, Kadaňská 2525, 438 46 Žatec, Czech Republic, tel.: +420 415 732 111, fax: +420 415 732 150

Počet přístupů: