| |
Aktuální výskyt škodlivých organismů a metodická doporučení
v ochraně chmele k 27.04. 2010
Jak již bylo
informováno na chmelařských seminářích zaměřených na ochranu
chmele i v aktualitách prezentovaných v minulém roce, jsou
v v souvislosti s omezováním povolených přípravků v rámci
EU a následně i v ČR aktuální především omezení týkající se
insekticidů použitelných v ochraně chmele proti
lalokonosci libečkovému (Otiorhynchus ligustici
L.).
Přípravky Furadan 350 F,
Furadan 5 G a Furadan 10 G (carbofuran) není
možno použít, jelikož jejich platnost povoleného rozšíření
skončila k 26.09. 2007, uvádění na trh bylo ukončeno k
13.12. 2007 a jejich používání se ukončilo k 13.12. 2008.
V případě carbosulfanu (Marshal 25 EC)
skončila platnost povoleného rozšíření 14.11.2007 a jeho
používání se ukončilo rovněž k 13.12. 2008. Přípravek
Regent 800 WG (fipronil) byl použitelný pouze do
31.10. 2009.
Na základě mezinárodní schůzky týkající se
harmonizace registrace přípravků ve chmelu v rámci EU, která
proběhla ve dnech 04.-05.02. 2009 v bavorském Wolnzachu v
SRN bylo dohodnuto realizovat společné komparační pokusy
s vybranými insekticidy v ochraně chmele proti
lalokonosci libečkovému
a
dřepčíku chmelovému.
V ČR byly v roce 2009 tyto pokusy založeny a vyhodnoceny a
výsledky předány do Německa. Cílem je najít adekvátní
náhradu za carbosulfan a fipronil.
Výsledky polních pokusů prokázaly jednoznačně
nejvyšší biologickou účinnosti u přípravku
Actara 25 WG
(thiamethoxam), po jehož aplikaci byla zjištěna nejvyšší
mortalita imaginálních stádií lalokonosce libečkového.
Aplikací přípravku Actara 25 WG proti lalokonosci
libečkovému se spolehlivě hubí i jarní generace dřepčíka
chmelového, tj. stejně jako tomu bylo v případě přípravku
Regent 800 WG.
Na počátku dubna jsme dostali od kolegy
Bernharda Engelharda, ředitele bavorského výzkumného ústavu
v Hüllu zprávu, že thiamethoxam získal v Německu tzv. „Emergency
Registration“.
Tato dočasná registrace zaručuje povolení aplikace v termínu
od 01.04. do 10.05. 2010. Kromě termínového limitu je zde
omezení výšky výhonů chmele (max. 15 cm). V Německu je
registrace thiamethoxamu směřována pouze na ochranu proti
dřepčíku chmelovému a larvám kovaříků (tzv. drátovcům),
které poškozují podzemní výhony chmele.
Celá záležitost byla poté
konzultována s výrobcem, tj. firmou Syngenta, jejíž
zástupkyně Ing. Lucie Macounová konzultovala možnost
registrace thiamethoxamu v ČR s příslušnými pracovníky na
SRS v Brně. Bohužel, závěry byly negativní. Převzetí
registrace z Německa není možné z toho důvodu, že zde není
přípravek registrován proti lalokonosci (viz předchozí
odstavec). Snažili jsme se tudíž pro letošní sezónu
realizovat registraci Actary na základě návrhu Svazu
pěstitelů chmele ČR, coby rozšířené použití přípravku do
chmele. V ČR je thiamethoxam registrován v ochraně brambor a
rajčat proti mšicím a mandelinkám. Bohužel, ani tudy cesta
nevede. V souvislosti s tím nám bylo sděleno, že přípravek
vyžaduje tzv. „velké“ posouzení hodnotitelů „E Fate“ a „Ecotox“,
tak jako by se jednalo o „normální“ registraci, tzn.
vyžaduje delší časovou lhůtu pro jeho posouzení. Dále by
bylo nezbytné předložit reziduální studie, které jsou
rozpracovány v SRN. V současné době zde probíhají opakované
pokusy zaměřené na rezidua thiomethoxamu ve hlávkách. Pokud
výsledky budou pozitivní a nebudou shledány vážné komplikace
s toxicitou pro včely, měla by být řádná registrace v SRN
realizována již pro příští rok. Tato podkladová data by bylo
možno využít rovněž dalšími chmelařskými zeměmi v rámci EU
(ČR, Francie, UK, Slovinsko,…). S rezidui a jejich limitem
(pokud by byl obsah reziduí ve chmelu vyšší než 0,1 mg/kg),
souvisí také předložení studie vlivu na procesy zpracování.
Právě rezidua tvoří nejnákladnější položku v rámci
registrace. Tyto náklady hradí německé družstvo pěstitelů (HVG).
Během tohoto roku
plánujeme společně se Svazem pěstitelů chmele ČR zažádat o
rozšířené použití přípravku Actara 25 WG v ochraně chmele
proti lalokonosci a dřepčíku chmelovému pro rok 2011. Tato
žádost bude podána po vyjádření centrály výrobce, tj. firmy
Syngenta.
První brouci byli v letošním roce zjištěni na povrchu půdy
již v průběhu první dubnové dekády, kdy teplota půdy
v hloubce 50 cm na sledované lokalitě již dosahovala hodnoty
8 °C. Nicméně, ošetření má smysl provádět až u rašících
výhonů po řezu chmele. Tzn. doporučuje se provádět ošetření
diferencovaně dle aktuálního výskytu dospělců lalokonosce
libečkového na povrchu půdy a v podpovrchových vrstvičkách a
dle vývoje chmelových rostlin na dané chmelnici. Vliv na
počátek výlezu lalokonosce má i expozice terénu a půdní
druh. Na chmelnicích orientovaných na jih a lehčích půdách
lze očekávat výlez brouka a tím i optimální termín ošetření
mnohem dříve. Z tohoto důvodu je nezbytné provádět kontroly
výlezu brouků na povrch půdy individuálně se zaměřením
především na ty chmelnice, kde se tento škůdce v posledních
letech objevil. I když výskyt lalokonosce libečkového na
většině chmelnic není silný a je většinou ohniskový, přesto
se stále ve slabé až střední populační hustotě vyskytuje.
Ošetření je nutné provést tam, kde byl překročen práh
hospodářské škodlivosti, který byl vzhledem k trendu
v populační denzitě v posledních letech redukován
z původních deseti na 5 brouků na 100 rostlin.
Aplikací Karate Zeon 5 CS
v 0,06% konc. hubíte rovněž jarní generaci
dřepčíka chmelového, jehož škodlivost se díky
postupnému oteplování neustále zvyšuje. V této souvislosti
si je nutné uvědomit, že hubením jarní generace dřepčíka
chmelového nejenom že předcházíte poškození listové plochy
mladých rostlin, ale rovněž vykladení samic a výskytu letní
generace, která v Německu a Bavorsku již způsobuje škody ve
hlávkách. Práh škodlivosti v případě dřepčíka činí 5-10%
poškozené listové čepele.
Počátek přeletu migrantes
alatae z primárních hostitelských rostlin rodu Prunus
na chmel nebyl v letošním roce dosud zaznamenán. Nicméně,
vzhledem k dosud panujícím teplotám lze první okřídlené
mšice na chmelu očekávat v průběhu druhé květnové
dekády. Aktuální termín ošetření bude přizpůsoben lokální
intenzitě přeletu a následujícímu vývoji virginogenní
generace P. humuli na chmelu.
I když stávající
povětrnostní podmínky nejsou dosud vzhledem k nízkému úhrnu
srážek optimální pro výskyt a šíření peronospory chmelové,
doporučujeme, pokud tak dosud nebylo učiněno, především
v případě hybridních odrůd a meristémů, u nichž byly
zjištěny klasovité výhony realizovat pásovou aplikaci
fungicidu Aliette 80 WP v 0,3% konc. proti primární
infekci této mykózy. O signalizaci jednotlivých ošetření
proti sekundární infekci peronospory chmelové v průběhu
sezóny a aktuálním výskytu mšice a svilušky chmelové Vás
v letošním roce budeme v pravidelných časových intervalech
informovat jednak prostřednictví Svazu pěstitelů chmele ČR a
jednak na našich webových stránkách:
www.chizatec.cz. 
Archív
|
|