| |
Klopušky (Calocoris
fulvomaculatus Degeer)
Kmen:
Členovci (Arthropoda)
Třída: Hmyz (Insecta)
Řád: Ploštice (Heteroptera)
Čeleď: Klopuškovití (Miridae)
Příznaky napadení
Sají na
listech, vegetačních vrcholech a na květenství. Výměšky
jejich žláz působí velmi jedovatě. Parenchymatické buňky v
okolí vpichu odumírají a odumřelé místo se propadává.
V době po
zavedení chmele tak vzniká dírkovitost listů způsobená
odumíráním a vypadáváním pletiv, které může přetrvávat až do
sklizně (nezaměňovat s požerky dřepčíka chmelového). Listy
vegetačního vrcholu jsou nahloučené, kroutí se, hnědnou a
odumírají. Také réva pod vrcholem je pokroucená a odklání se
od vodícího drátku (kočičí hlavy).
V období
dlouživého růstu sají ploštice na listech a na vegetačních
vrcholech. Ten zpomaluje až zastavuje svůj růst, hlavy rév
zasychají, jsou znetvořené. Květen – červen: příznaky jako
v období po zavedení chmele. Pazochy jsou nahloučené a
pokroucené, chmel na nich nenasazuje na květ. V červenci a
srpnu způsobují zasychání květů a tvořících se hlávek.
Popis
škůdce
Jsou asi 4-7 mm
dlouhé, hnědozelené až hnědé barvy. Larvy jsou menší a mají
zelenou barvu. Tvar těla klopušek je oválný, plochý,
hřbetní strana je hnědá, často s kresbou, břišní strana
bývá světlejší.
Vývojový cyklus
Dospělé
ploštice přezimují ve štěrbinách sloupů, v suchých révách na
chmelnici, v suché trávě atd. Do chmelnice nalétají koncem
května a začátkem června, kde sají na listech a vegetačních
vrcholech. Za teplého, suchého a bezvětrného počasí se
rozmnožují velmi rychle. V červnu a červenci pak sají i
larvy a to především na vegetačních vrcholech.
|
|