| |
Mšice chmelová (Phorodon humuli)
Kmen:
Členovci (Arthropoda)
Třída: Hmyz (Insecta)
Řád: Stejnokřídlí (Homoptera)
Čeleď: Mšicovití (Aphididae)

Příznaky
napadení
Poškození listů
chmele sáním mšice chmelové, kdy poškozené listy při pohledu
zdola nejprve prosvítají, později se při silném výskytu
mšice kroutí pěsťovitě okraji dovnitř. Růst rostlin se
zpomalí, popř. úplně zastaví. Na svrchní straně listů se
objevuje medovice, na které vytvářejí saprofytické houby
tmavý povlak.
Při napadení hlávek dochází k
špatnému vývoji. Hlávky jsou zakrnělé, lepkavé a také na
nich dochází podobně jako na listech k vývoji saprofytických
hub (černí). Dále mohou mšice škodit jako vektory různých
virových onemocnění chmele.
Popis
škůdce
Zakladatelka –
fundatrix se líhne z vajíček na primárních hostitelích a to
obvykle koncem března. Má tmavě zelenou barvu a dospívá po
čtyřech svlékáních. Tvarem těla se podstatně liší od všech
ostatních samiček na primárních hostitelích i na chmelu.
Nemá vpředu na čele hrbolky. Má mohutnější tělo 2-2,3 mm
dlouhé, 1,3mm široké, vejčité, dozadu rozšířené, zadeček má
silně klenutý. Barvu má světle zelenou s úzkým podélným
tmavším pruhem na hřbetě. Z larev, které tyto zakladatelky
na zimních hostitelích rodí dospívají opět bezkřídlé
samičky, fundatrigenie.
Tyto
bezkřídlé živorodé samičky na peckovinách jsou podlouhle
oválné, 2,7-3 mm dlouhé. Oči malé, červené. Rostrum zelené,
sahá až ke středním kyčlím. Tykadla zelená, kratší než tělo,
vyrůstají po stranách z nápadných čelních hrbolků. Nohy a
sifunkuli zelené, sifunkuli dlouze a štíhle kuželovité.
Mšice bývají žlutozelené, se třemi tmavšími, nepravidelnými,
podélnými proužky na hřbetní
straně.
Poutnice (Migrantes
alatae) jsou okřídlené samičky 1,5-2,2 mm dlouhé, světle
zelené, později šedé, s tmavými 1,8 mm dlouhými
šestičlennými tykadly, s tmavou páskou na předohrudi a třemi
tmavozelenými skvrnami na hrudi. Jejich zadeček má příčné
tmavší proužky a 3-4 tmavé postranní skvrny. Čelní hrbolky
jsou štíhlé, rovnoběžné, zřetelně vyvinuté. Křídla jsou
dlouhá, široká, v klidu střechovitě složená.
Bezkřídlé
virginogenní samičky na chmelu jsou 1,3-2 mm dlouhé, světle
žlutozelené barvy. Podélná zelená páska probíhající u
fundatrigenií podél hřbetní části těla jim chybí. Čelní
hrbolky jsou výrazně
vyvinuté.
Koncem srpna
se objevují na chmelu okřídlené samičky, gynopary, které
přelétají zpět na slivoně. Ty se téměř neliší od poutnic. Na
slivoních rodí larvy dospívající ve vejcorodé-oviparní
samičky, které po oplození kladou zimní
vajíčka.
Vajíčka
jsou zpočátku zelená, později černá, lesklá, dlouze oválná.
Význam
škůdce
Přímé škody
způsobují mšice na chmelu jednak sáním, jednak
saprofytickými houbami rodů Capnodium, Cladosporium a
Alternaria, které vytvářejí na medovici tmavý povlak
znesnadňující asimilaci a dýchání
listů.
Oslabování
rostlin. Poškozování a znehodnocení chmelových hlávek.
Výnosové ztráty 1-10%.
Biologie
Živné
rostliny
Chmel
Vývojový
cyklus
Přezimují vajíčka,
vykladená do blízkosti pupenů trnky, švestky, slívy aj.
druhů rodu Prunus.
Mšice
na jaře sají na spodní straně listů slivoní a způsobují
jejich krabacení a svinování. Výhonky zasychají.
Koncem března
a v měsíci dubnu se líhnou larvy, po 4 svlékáních dospívají
v zakladatelku (fundatrix). Z larev, které tyto zakladatelky
na zimních hostitelích rodí dospívají opět bezkřídlé
samičky, fundatrigenie Larvy dospívají v bezkřídlé samičky
které rodí již okřídlené samičky, poutnice. Ty přeletující
od poloviny května a v červnu na chmel. Zde porodí larvy,
dospívající v bezkřídlé virginogenní samičky, které významně
škodí a mají na chmelu během vegetace 5 – 8 generací. Od
konce srpna až do pozdního podzimu se vracejí okřídlené
gynopary z chmelu na slivoně, kde rodí larvy dospívající ve
vejcorodé samičky. Bezkřídlé samičky setrvávající na chmelu
rodí larvy dospívající v křídlaté samečky, přeletující také
na slivoně. Po oplození kladou samičky na slivoně zimní
vajíčka.
Ochrana
Predátoři
Z přirozených
nepřátel mšice chmelové mají hlavní význam především larvy
aphidophágních slunéček (Coccinelidae), larvy pestřenek (Syrphidar),
některých síťokřídlých (Neuroptera) a dravé ploštice (Heteroptera).
Nepřímá
Přímá
- chemická
Signalizace ošetření
Na začátku
tvorby kolonií larev mšic na rostlinách chmele (na spodní
straně mladých, často nerozvitých listů, zejména na návětrné
straně rostlin).
|
|