|
Sviluška chmelová (Tetranychus urticae Koch)
Kmen:
Členovci (Arthropoda)
Třída: Pavoukovci (Arachnoidea)
Podtřída: Roztoči (Acarina)
Řád: (Prostigmata)
Čeleď: Sviluškovití (Tetranychidae)

Příznaky
napadení
Na
spodních révových listech zpočátku ojedinělé skvrny vysátého
pletiva, pozvolna přecházející v normální zeleň. Shora je
čepel listů na líci v místě skvrny mírně vydutá, tvoří tzv.
„sviluškové puchýře“. Při teplém a suchém počasí se skvrny
na listech rychle zvětšují a postupně navzájem splývají.
List zpočátku žloutne, později nabývá papírově šedého
zabarvení. Silně vysáté listy zasychají a předčasně
opadávají. Na spodní straně listů jemná pavučinka.
Při
silném výskytu přecházejí svilušky i na hlávky. Časně
napadené hlávky se nevyvíjejí, zůstávají malé, zbarvují se
červenohnědě a zasychají. Později napadené odrostlejší
hlávky se zbarvují cihlově červeně.
Popis
škůdce
Čerstvě nakladená vajíčka jsou skelně průsvitná. Během
embryonálního vývoje se zbarvují do žluta a dále se mění
barva na žlutooranžovou. Vylíhlá larva je kulovitá,
bezbarvá, šestinohá, 0,15 mm dlouhá, 0,11 mm široká,
s karmínově červenýma očima.
Protonymfa je druhé larvální stadium, které má již 4 páry
noh a sviluška je šedozelená. Dospělé samičky jsou asi 0,48
mm dlouhé a 0,28 mm široké. Sameček je štíhlejší a kratší
než samička. Na vypouklém hřbetu mají v šesti příčných
řadách bezbarvé chloupky. Oči jsou po stranách hlavohrudi a
mají červenou barvu. Dospělá sviluška má 4 páry
jednoduchých, článkovaných nohou. Barva těla se může měnit
podle roční doby od bezbarvé, po posledním svlékání, po
světle žlutou se dvěma tmavými skvrnkami na bocích těla. Na
podzim se zbarvují oranžově až cihlově červeně, což je
typické pro přezimující samičky.
Význam
škůdce
Po
mšici je nejobávanějším škůdcem chmele. Sáním zeslabuje
chmelové rostliny, při silném výskytu dochází k opadávaní
jak révových tak i pazochových listů. Později napadené
chmelové hlávky mají nižší obsah pivovarsky účinných látek.
Biologie
Živné
rostliny
Byliny i listnaté dřeviny.
Vývojový
cyklus
Přezimují jen červeně zbarvené, na podzim oplozené dospělé
samičky svilušky chmelové. Zimní úkryt nalézají pod
rostlinnými zbytky přímo na chmelnici, ve škvírách sloupů, v
půdě apod. Nízké teploty snášejí dobře. Koncem března při
teplotách vzduchu kolem 10-120C opouštějí samičky
zimní úkryt. Vyvíjejí se a žijí na různých plevelech, kde
také kladou vajíčka a vyvíjí se zde také první generace
svilušky chmelové. Jakmile vyraší chmelové výhony,
přecházejí na ně. Sají převážně na spodní straně listů. Zde
také kladou vajíčka a předou jemnou pavučinku. Délku
embryonálního a postembryonálního vývoje určuje především
teplota. Ta také rozhoduje o počtu generací svilušek na
chmelu a o její škodlivosti. Za vhodných podmínek se vývoj
jedné generace dovrší za méně jak 15 dní. V našich
podmínkách se předpokládá 5-10 generací svilušky chmelové
ročně.
Ochrana
Nepřímá
Sviluška chmelová je teplomilná a škodí hlavně v letních
měsících. Přirozenými nepřáteli jsou kromě drobných ploštic,
drabčíků a třásněnek také draví roztoči a malá asi 1mm
dlouhá slunéčka druhu huňáček sviluškový a jeho larvy.
Přímá - chemická
Indikace ošetření
Při výskytu v průměru 4-6 pohyblivých svilušek na 1
list. Počítají se dospělci, larvy a nymfy svilušky chmelové.
|